Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Výstavy

  MVP BRNO  26.6. 2011

 

Je to již více než měsíc, co jsme byli s Ríčkem na poslední výstavě a my se opět pokoušíme ukecat štěstí, aby se k nám již neobracelo zády. Vím, že se pokoušíme o nemožné ,, ale co kdyby,, . Jede i Rézka a ta sbírá poslední body na klubového šampiona, takže i pár sebraných bodíků nám bude stát za to. Posuzuje Robert Kubeš a tak to pro nás bude velmi těžké.

Vstávalo se velmi brzy a mě se vůbec nechtělo vstávat. Rézka měla cestovací noc a tak to stálo za to. Byla jsem rozlámaná jak koště po pikniku a ke všemu mi nějak nebylo dobře (bolelo mě v krku). Hezky ten den začal. Prospala jsem celou cestu, ale moc mi to nepomohlo. Ráno bylo ponuré, chvílemi pršelo, ale nějak se zadařilo a stihli jsme vjet do haly mezi kapkami deště. Hala ještě zela prázdnotou a tak bylo dost času na popovídání si s přáteli a známými. Já pomalu začala vybalovat vše potřebné, protože před šicunkami bylo jen pár psů jiného plemene. Nejprve jsem cvičně přečesala Kubíka, který jel s námi na čumendu a pak jsem začala s česáním naší klasické dvojky - Ríčka a Rézky. U nich totiž nikdy nevím jak se k česání postaví, lepe řečeno položí. Tento den to s česáním celkem šlo. Ríčka jsem měla brzy a Rézka mi dala trocu více práce, než naposledy. A taky jo, jak se dala česat, tak se dala i vodit, ale o tom později.

Jak jsme si  mysleli, že posuzovámí půjde rychle, opak byl pravdou. Čas se vlekl, v hale bylo vedro a tak jsem byla unavená nejen já, ale i psi, což se stává málokdy. Do kruhu Ríček nastupoval se svým souputníkem Ó CONOREM ze Slavonína, takže byli jen dva. I přez to jsem věděla že Ríčkovy bude opět slušet druhé místo a taky že ano. Konkurent si odvezl domů V1 CAC a Ríček V2 a rez. CAC.  Po odvystavování Ríčka jsem už jen čekala na posouzení Rézky. Ta měla v kruhu ještě dvě konkurentky - ANNIE z Jižní růže a FRANCIS Imperial Bohemia. Nyní se vrátím k tomu, o čem jsem již psala. Dáma Rézka se rozhodla že se jí nechce chodit a tak jsem jí buď táhla a nebo se tryskem rozeběhla k východu. Byla to pět Rézka, která ráda překvapí. Proti předvádění v Litoměřicích to byla jiná fena, Podle toho to taky dopadlo. Jako první se umístila s V1 CAC - FRANCIS, jako druhá -  ANNIE s V2 a rez. CAC a jako třetí -  Rézka s V3. Dopadlo to přesně tak jak jsem čekala. Pak už jsem je v rychlosti přečesala, něco jsme pojedli a vyjeli krátce po druhé hodině k domovu. Já opět usnula (chudák Honza - ten nemohl) a vzbudila se krátce před příjezdem do Ústí. Po příjezdu jsem vše ještě za čerstva pouklízela, vyvenčila kluky a opět usnula a spala až do rána. Sice únava zmizela , ale knedlík v krku ne, ten až za tři dny. Byla to pro mne tentokrát velmi únavná výstava, je vidět, že stárnu - hahahaha...... V sobotu vyjíždíme na Národku do Bolky  to bude masakr.....................................wink

                                                             

      





                                                                            laughlaughlaughlaughlaugh

  NVP A MVP Litoměřice 21.- 22.5. 2011smiley

  Neuplynul ani týden a já opět chystám, dnes Rézku a zítra i Ríčka na výstavu v Litoměřicích. Rézka se zúčasní obou výstav, Ričín pouze jedné a to mezinárodní. Jezdíme letos, více méně, jen mezinárodní, vzhledem k tomu, že si Ričín potřebuje dojet posledního CACe z mezinárodní výstavy k udělení Českého šampiona. V sobotu proto bude dělat Rézce jen garde.

Na sobotu hlásili zamračené počasí s dešti a bouřkami, stalo se. My měli však štěstí a stihli příjezd i vybalení v hale za sucha. Dnes nás posuzoval Iuza Beradze, kterému přidělili 84 psů a šicunky šli samozřejmě jako poslední. Již když přišel jsme si všimli, že je nějaký unavený a podle toho posuzování vypadalo. Posuzoval pomalu, s velmi častými přestávkami a tak jsme s Rézkou šli do kruhu až pozdě odpoledne, ale po tom co následovalo mě to nakonec vůbec nevadilo. Rézka nastoupila do kruhu ještě s jednou fenečkou Bria Helfra. Začal souboj. Běhaly v kruhu jak o život a Rézinka ukázala co v ní vězí. Dala do toho své srdíčko a tak nakonec dostala od pana rozhodčího V1 CAC a po chvíli jí přidal i Národního vítěze, co asi nikdo nečekal. Tím si ta naše potvůrka splnila i Českýho šampiona, kterého jí i následující týden na ČMKU potvrdili.  Měli jsme všichni velikou radost a Libuška zamáčkla i nějakou tu slzičku. Po odvystavování jsme pospíchali domů. Mě čekalo koupání Ríčka, a Libušku s Honzou práce na jejich zahradě.

    

  Druhý den ráno jsem byla ve velikém očekávání toho, co se bude dít na nedělní Mezinárodní výstavě. Samozřejmě mě nejvíc zajímal Ríček, ale Rézka samozřejmě též. Ríčkovi to velice slušelo a v kruhu chodil velice slušně, ale na německého psíka Wentrickse(  V1, CAC ), se kterým se potkal i v Praze, ač nerada, musím přiznat, neměl. Měl hustší srst a krásný bohatý knír, což momentálně Ríček nemá. Posuzovala nás paní Nada Klírová a Ríčkovi nakonec přisoudila druhé místo V2 rez.CAC a na třetím místě skončil Wenrike Blacks V3. Potom jsem už čekala, jak nám to dopadne s Rézkou. Do tohoto kruhu spolu s Rézkou nastoupila ještě Bria Shanti Helfra a Francis Imperial Bohemia. Paní Klírová nás nechala pořádně zaběhat a pak je pořádně prohlédla na stole. Výsledek byl - Rézi  V1, CAC,  Frencis V2, rez. CAC a  Bria V3. Měli jsme z toho všichni ohromnou radost, dvakrát za sebou se to povede málokdy. Rézce tento týden sedl. Běhala a předváděla se jak už dlouho ne. Po odvystavování jsme se šli ještě projít po výstavišti a pak pospíchali domů. Měla jsem špatné svědomí z toho, že nechávám dědu doma se synátorem a při tom vím, že pro něho stejně více udělat nemohu. Alzheimer je sviňa. O týden později mi děda doma zkolaboval a nemocnici mi řekli, že mi ho už domů, do domácího opatrování, dát nemohou. Jsem z toho moc smutná. Ještě že mám doma ty kluky chlupatý, se kterýma občas někam vyjedu. Další výstava Ríčka čeká za měsíc v Brně.

          

        

                                                                winkwinkwinkwinkwink




 

 


 


15.5. 2011  -  MVP  PRAHA

Na tuto výstavu jsem se poměrně hodně těšila, nebot´  uplynula již dost dlouhá doba, od poslední výstavy na duocacibu Brno. Ríček sice moc v kondici není, stačil již více méně přelínat a tak srst není taková, jakou bych od něj očekávala a Rézka je po hárání a tak též vypadá tak, jak vypadá. Ale ani to mi nebralo nikterak na dobré náladě a těšila jsem se  na své známé a kamarády. Ráno jsme stávali proti normálu dost brzy, nebot´jsme byli upozorněni na možné problémy s parkováním a tak jsme nechtěli riskovat a jelo se brzy. Zaparkovali jsme super, jako vždy a vybrali si pěkné místo k přípravě na vystavování. Na Ríčkovy jsem viděla, že není nějak ve svém obvyklém rozpoložení a tak při vystavování v kruhu na něm byla vidět zjevná nechut´ a nakonec to dopadlo tak, jak se dalo čekat. Na prvním místě se umístil krásný OTERO - V1 CAC, CACIB, na druhém místě německý zástupce WENRICKS´ V2, rez CAC, rez. CACIB a na třetím byl po zásluze Ríček s V3, mrzelo mě to, co bych lhala, ale i o tom jsou výstavy. Potom jsme už čekaly s Rézkou, kdy příjde řada na ní. Její páníčkové se ztratily v davu, aby zas nedělala blboviny, což ona ráda dělá a čalaly a čekaly. Tentokrád mě překvapila, šlapala jak panenka a ocenění bylo i podle toho. Paní Olze Dolejšové, která nás tento den posuzovala se moc líbila. Ovšem její srst po hárání nebyla ještě nic moc ve formě a tak na první místo dala PRINCES MENDY  V1 CAC, rez.CACIB, na druhém krásném místě skončila Rézka s V2, rez. CAC a na třetím AMÉLIE s V3. Po odvystavování jsem se šla ještě projít ke stánkům a pak jsme, vzhled k zdravotnímu stavu mého otce, na kterého dával pozor syn Honza, jeli brzy domů. Byla to hezká výstava, já nasála zas trochu optimismu a jela zas domů pečovat o svého nemocného tátu. Za týden nashledanou v Litoměřicích.  

   

                        

 

      


                                                                        smileysmileysmileysmileysmiley


                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

 DUOCACIB  Brno -   5. a  6. 2. 2011

 

    Nejprve jsem se dlouho na tuto výstavu těšila. Ale jak šel čas, těšení se nějak ztrácelo, až se mi téměř nechtělo jet. Začalo to tím, že nebylo hlídání pro mého otce, bratr pro velkou náročnost odmítl. Nakonec mi slíbil hlídání mladší syn, ten si ovšem pár dnů před odjezdem udělal výron na kotníku a štípl si současně nějakou kůstku a byl skoro k nepoužití.  Aby všeho nebylo málo, začal pofrkávat i Ríček a začalo dilema, jestli to vůbec stojí za to. Do třetice Libušku rozbolel zub, který jí nakonec ve čtvrtek s obtížemi  vytrhly.  Slíbila jsem však  Libušce, že jim odvodím Rézku a slibu jsem chtěla dostát. Taky finanční cena, kterou tato výstava stála nebyla malá a tak pro převážilo proti. Kulhající synátor přijel o den dřív a já mu napsala ,, itinerář ,, na oba dny a ještě několikrát vše vysvětlila co a jak. Byla jsem z toho dost nervozní ( otec má totiž Alzhaimera v pokročilém stádiu), ale nakonec se ukázalo, že zbytečně. Ríček také frkal stále stejně, nos měl čistý, ale mokřejší než jindy.  Přesvědčilo mne nakonec to, že teplotu měl stále stejně nízkou a že Kubík, se kterým je stále spolu, je zdráv a v naprosté pohodě.

Již ve čtvrtek jsem vykoupala Kubíka,abych toho v pátek neměla tak moc ( jel tentokrát s námi). Navařila jsem pro své lidské kluky na všechny dny, aby netrpěli hlady a večer mi Libuška přivezla Rézinku, kterou jsem slíbila vykoupat a upravit. Chvíli jsme spolu ještě poklábosily a já šla brzy spát. Čekalo mě toho v pátek a celý víkend moc a tak spánek a opočinek byl zapotřebí nahnat nějak dopředu, dá-li se to. (Již vím že nedá.)

V pátek jsem vykoupala a našlechtila oba vystavovance, tedy respektivně to, co na nich našlechtit jde, připravila s sebou na oba dva dny vše, co bylo třeba.  Opět jsem vysvětlila synovi, coby, kdyby (až si ťukal na čelo a myslel si že už jsem mimo) a šla brzo spát. Zbytečně. Do půl noci jsem starostmi neusnula a ve tři ráno jsem chtěla budík prohodit oknem, když začal drnčet a já měla vstát. V půl čtvrté ráno, mě s tříčlenou psí squadrou, včetně veškerých propriet, Libuška a její Honza naložili a vyrazili jsme směr Brno. Byla jsem tak unavená, že jsem kousek za Lovosicemi usnula a vzbudila se těsně před branou výstaviště. Tentokrát jsme vystavovali v úplně nové hale, kam vedou suprové příjezdové plochy a i prostředí bylo velice pěkné.Mělo vše pouze jedinou chybičku, že jsme se usídlilili blízko dveří a automatu na kávu. Nejen že tam bylo chladno, ale také pěkně rušno, neboť zájemců o kávu bylo stále hodně. Byla jsem nevyspalá, unavená a zmrzlá a toto vše se podepsalo na mé náladě a na všem, co se kolem výstavy ten den dělo. Nejen, že mě to nešlo od ruky, tak jak jindy jsem zvyklá, ale nějak jsem neměla tu vnitřní radost a pohodu, co jindy. Posuzoval nás Irský posuzovatel pan Delmar Sean, kterého nikdo neznal. Tak jako téměř pokaždé, jsme šli na řadu až nakonec. Posuzování se táhlo, vůbec to neutíkalo, Měli totiž každou hodinu 15 minutovou přestávku a to na dobré náladě skoro nikomu nepřidalo. V sobotu se posuzovalo 50 šicek a ve třídě otevřené( jak u kluků tak u holek), bylo pět uchazečů o umístění. Již po prohlédnutí katalogu jsem se připravila na to, že nás čeká jedno z posledních míst.  To  vzhledem i k tomu, že Ríčkovi nebylo nijak dobře, pofrkával čím dál tím víc a občas i zakašlal. Podle toho všeho, dopadl i posudek a my skončili nakonec na 4 místě, ale se známkou VD, což mě dost mrzelo, ale nedalo se dělat vůbec nic. První místo si vybojoval ruský pes LE-VEN DOSK - V1CAC, r.CACIB, druhý bylOTERO CHO OJU -V2 rez.CAC, třetí ÓCONOR ze Slavonína - V3.

Obdobně, ten den, dopadla i Rézinka. U té jsem to od rána i tušila. Zlobila a nechtěla se ani česat,  dokonce nechtěla ani sušené masíčko, což je nepochopitelné u takového žravce, jako je Rézka. Stalo se. Skončila poslední, též s VD.Jako první se umístila  též ruská fenka - SAFRON SHERHY IVONNE -V1 CAC,r. CACIB, druhá byla ANNIE z Jižní růže - V2,rez. CAC, třetí byla SWEET ZABINE SPOVENS - VD3, Rézka VD4 a poslední skončila DANETA Imperial Bohemia s vd Všichni jsme byli bez nálady a tak jsem si šla udělat radost ke stánkům a nakoupila jsem pár drobností a náladu si trochu vylepšila. Zbalili jsme své věci a vydali se na cestu, k naší kamarádce Marušce Směšné, která nám na dnešní noc poskytla azyl s luxusním papaním, a mým klukům připravila nezapomenutelnou noc. Její dvě fenečky háraly a oni byli jak v Jiříkově vidění. Po cestě do Hluku - tam Maruška bydlí, jsme viděli dvě dopravní nehody, a já i když jsem byla utahaná jak kotě, jsem na spánek neměla ani pomyšlení. Úplně mě přešel. U Marušky a její rodiny jsme strávili moc hezký večer, ale vzhledem k tomu, že nás čekala ještě jedna výstava, druhý den v neděli, šli jsme všichni brzy spát. I když kluci toho moc v noci, díky háravkám, nenaspali - byli jsme všichni vcelku odpočinutí a po vynikající snídani a svačině zabalené na později, jsme se vydali na cestu, zpět na výstaviště. Cesta rychle uběhla. Já i Libuška jsme jí proklimbaly.  Zaparkovali jsme skoro na stejném místě jako včera, ale místo na česání jsme měli o proti včerejšku o mnoho lepší. Nefoukalo to tam a automat na kávu byl nedohlednu. Ba i nálada nás všech byla o mnoho lepší.

Já byla po včerejšku rozhodnuta, že Ríčka nebudu otravovat a vystavovat ho nebudu.Věděla jsem, že toho s Kubíkem moc nenaspali a že jsou asi pěkně unavení. On krom jednoho CACe víc na získání šampina nepotřebuje a při vědomí, že to nehrozí, jsem byla líná ho i učesat. Chystala jsem se pouze na Rézinku. Nakonec bylo vše jinak. Kamarádky, kamarádi, známí, všichni mě přemlouvali, abych Ríčka učesala a odvystavovala, že proto jezdíme, a že víc než poslední být nemůžu ........... No nakonec to dopadlo tak, že jsem opět učesala Ríčka i Rézinku a docela s dobrou náladou se těšila do kruhu. Tentokrát nás posuzovala pani Delmar Cathy - manželka včerejšího pana posuzujícího. Čekala jsem stejný nářez jako včera a tak nějak jsem s tím byla smířená a bylo mi to tak nějak fuk. Avšak vše bylo jinak. Ríček se opět předvedl tak jak bývá jeho zvykem a do kruhu přímo vplul. Po frkání a pokašlávání ani památka. Byla jsem z něho překvapená. Byl to, oproti včerejšku ,jiný pes. Nakonec mě výsledek velmi překvapil. Před námi zůstal pouze jediný pes a to konkurent z Moskvy -SIMPAPATCHNY LAMBORGHINI -V1 CAC, Rez.CACIB,  Ríček(RICCO z Kraje mlh) - V2, Rez CAC -vyrazilo mi to po včerejším hodnocení dech a za námi, jako třetí a čtvrtí zůstali ÓCONNOR ze Slavonína  a OTERO Cho Oyu Showcase. Opět se mi potvrdilo, že když se mi vůbec do něčeho nechce, výsledek je jiný, než bych čekala. Hodně mě to zvedlo náladu a tak, když jsem šla na řadu do třídy otevřené s Rézkou i když jsem věděla, že se něco podobného opakovat nebude, protože Rézinka má opět s předváděním v kruhu potíže a chodí jak koza -hopsá sem a tam a nejraději by zdrhla ven za svými páníky, uchodila jsem s ní V3, což je opět výsledek, který jsem nečekala. Výbornou ještě ano, ale pořadí už ne.Jako první se umístila ruská fenečka GOL DEN MERI Emme Star -V1 CAC, druhá byla ANNIEz Jižní růže -V2 a Rézinka, jak již jsem napsala skončila třetí. Mohu za sebe říci, že neděle byla svým způsobem úspěšný den. Po odvystavování jsme ještě chvilku zůstali a popovídali si s těmi, se kterými jsme to před vystavováním nestihli, rozloučili se se všemi a odjeli se domů. Já byla jak na jehlách, jak to dopadlo doma s dědou, i když telefonické reference byli dobré a jen pozitivní. Ale znáte to, věříte na 100% jen tomu co vidíte. Část cesty jsem proklábosila s Honzou a zbytek prospala. Únava na mě padla kousek před Prahou a jak se říká, odpadla jsem. Ještě že Honza je výborný řidič a klábosícího spolujezdce nějak nepotřebuje. Po příjezdu domů bylo nakonec vše v nejlepším pořádku, já si pak popovídala jak se synem, tak i s otcem, všechny jsem nakrmila, psí kluky ještě jednou vyvenčila a pak opět odpadla, tentokrát do peřin a spala spánkem spravedlivých, až do rána.

Tato duo výstava byla nejen hezká, zajímavá a velmi poučná, ale hlavně - a to především - náročná a pro mne únavná.    Asi již stárnusmiley.          ZATÍM JEŠTĚ NĚJAK NEDOKÁŽI ŘÍCI, ŽE SE TĚŠÍM NA DALŠÍ.          Určitě ale pojedeme.

 

SOBOTA :

                          

     

     

     

NĚDĚLE :

 

 

   

   

                                V2 rez. CAC

 

       

     

                                                                V3

 

                                                      cheekyenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedenlightenedcheeky




 

     

 




 9.1.  2011   NVP - Olomouc

Neuplynul ani týden od odchodu naší Barušky na druhý břeh ( viz: Co se stalo, co se přihodilo) a my se začali chystat na první letošní výstavu. Mohu vás ujistit, že se mi na tuto výstavu vůbec nechtělo. Zatím to nepřebolelo a nálada, ani chuť žádná. Vzhledem k tomu, že byla přihlášená i Rézinka, nechtěla jsem Libušce nic pokazit a tak jsem se donutila a oba, Ríčka i Rézku vykoupala a co šlo, i načinčala. Zatím co Rézka byla tuto noc u nás doma, Kubík jel, tak jak již tolikrát, domů k Libušce, do ,,Kekulova,, s tím, že si jej na zpáteční cestě vyzvednu. Zjistila jsem, že za ten měsíc, co jsem na kluky neměla moc času a dá se říci, že jsem je i zanedbávala, jak Ríček nasrstil. Srst je hebká a hodně hustá, to vzhledem k počasí, které celý prosinec bylo,  a dá se krásně pročesávat. Vůbec se necuchá. Skoro zázrak. Po vykoupání jsem vše připravila na ráno a brzy zalehla. Vstávalo se hodně brzy, ve dvě hodiny, cesta do Olomouce je dlouhá a je třeba tam být brzy. V halách je málo místa a proto platí dvojnásob - kdo dřív přijde ten víc bere. Dopadlo to přesně tak, jak se dalo čekat. Již krátce po 8 hodině se neměli opozdilci kam postavit a vybalit.

Tuto výstavu posuzoval pan Robert Kubeš u kterého jsme nikdy nevyhráli a tak tím bylo již předem vše jasné. Jsme v kruhu   s  O´CONOREM  Lenky Hynkové a tak jsem šla do kruhu s přesvědčením, že jsme druzí a také jsme byli. Vcelku mi to ani nevadilo a tak již máme 12 Rez.Caců. Ten poslední CAC, potřebný k dokončení Českého Šampiona se nám bude asi těžko dojíždět, je to zákon schválnosti. Potom jsem již čekala jak dopadne Rézinka. Vzhledem k tomu co předváděla při česání a potom, když jsem ji chtěla vyfotit ve stoje, jsem si příliž velké iluze nedělala. A přesně tak. I když holky ve třídě otevřené byly taky jen dvě, tak se chodit nechtělo ani jedné. To co předváděly v této třídě, tak to už jsem hodně dlouho nezažila.  Nakonec vyhrála a myslím si že oprávněně, fenečka ANNIE Lucky Kubové.  Tak aby to bráchovy nebylo líto, tak Rézka též odjížděla domů s V2, Rez.CAC.

Chvíli po odvystavování jsme se ještě zdrželi, abychom skoukli stánky a něco malého snědli a pak hurá domů, neb opět cesta byla dlouhá. Já byla tak unavená, že jsem téměř celou cestu prospala. Po příjezdu do Ústí jsme vyzvedli Kubíčka a pospíchali domů. Nakrmila jsem kluky, udělala večeři taťkovi, kterého hlídal můj synátor Honza (těch Honzů ale je), něco málo poklidila a spolu s kluky hupsla pod deku. Po dvacáté hodině jsem opět byla v říši snů.

Za měsíc nás čeká dvoudenní Brno. Jaké asi bude?

    Pozvánka

     

Poslední úpravy a pak čekání

     

     

   

      

     

                    

                                                                           smiley








              Výstavní sezona 2010 skončila. Vzhůru do sezony 2011 !!!!!





                 

                                                                          cheekycheekycheeky

SPECIÁLNÍ - MIKULÁŠSKÁ - VÝSTAVA  5.12.2010

Dlouho jsme se s Libuškou těšily na, tento rok pro nás již poslední, speciální výstavu. Vymýšlely co a jak, kombinovaly, však to znáte. Ale málem, vše dopadlo úpně jinak.

Ve čtvrtek 2.12. v podvečer, mě Libuška, celá zoufalá volala, že se jí zaběhla Rézka spolu s Maximem a že je nemůžou najít. Zaobstarala jsem rychle doma, co bylo zapotřebí, zavolala Janině  co se stalo a vyrazila  MHD za Libuškou domů. Tam jsme se se všemi kdo dorazil domluvili, kdo kam půjde a dali se do hledání. Po dvou hodinách marného hledání, ve velkém mrazu a hlubokém sněhu, jsme se znovu sešli a dohodli se, že takto je to už zbytečné a že nastala doba, kdy je nutné se obrátit na veškeré možné instituce, zadat inzeráty kam se dá, protože nejspíš si je vzal někdo k sobě domů a nebo je zavezl do nějakého psího útulku. Horší eventuality jsme ihned zavrhli.( Na nějakou výstavu v tuto dobu nebyla ani myšlenka, bylo jasné, že se zkrátka nepojede nikam).Rozešli jsme se do svých domovů a každý z nás, dle možností se pokoušel i o nemožné, jak získat tuláky zpět domů, k Libušce.Já dlou ho do noci posílala e maily na všechny strany.       V pátek jsme s Libuškou obtelefonovávaly vše, co se dalo, posílaly další meily na všechny strany a byly jsme již  témeř zoufalé, když Libušce zavolala operátorka z městské policie v Ústí nad Labem, že tyto dva tuláky má u sebe pán, bydlící kousek před Teplicemi, který je večer naložil celé prokřehlé, když si to mašírovali po hlavní silnici ven z města. Nechal je ještě ten samý den prohlédnou veterinářem, aby zjistil, zda jsou v pořádku a odvezl je k sobě domů do tepla. Druhý den to dal na vědomí na policii a ta zas Libušce. To bylo radosti a jásání ze shledání, to že utekli jim bylo zapomenuto. Z jejich chování bylo hodně znát, že vědí co udělali a že jsou moc rádi, že jsou zas doma. V sobotu ráno, volala Libuška, že jsou oba v pořádku, že se sami  vytrestali a nyní se od ní nehnou ani na krok a jestli platí to, na čem jsme se dohodly (výstava). Samozřejmě, že platilo, ovšem s tím rozdílem, že Kubík s Baruškou, kteří měli být na víkend v Kekulově u Libušky, zůstali doma a Rézka, kterou jsem před výstavou vykoupala, načesala a upravila, místo aby u nás zůstala do rána,  jela na noc domů s paničkou. Vykoupala a našlechtila jsem i Ričína a připravila vše na ráno.

A aby toho ještě nebylo málo, Baruška nebyla delší dobou v pořádku a i přez léčení u veta, měla stále průjmy. Proto jsem nakonec byla ráda, že zůstává i s Kubíkem doma a že se syn o oba, včetně dědy postará.

Cesta do Prahy rychle uběhla, neboť jsme stále ještě probírali s Honzou a Libuškou, útěkovou aféru těch dvou darebů. Po příjezdu k Hotelu Step, kde se výstava konala, jsme je za mrazu nechali chvíli proběhnout ve sněhu a pak hned spěchali do tepla sálu, kde se výstava odehrávala. Po přivítání se všemi známími a povyprávění jak to vše bylo s uprchlíky, čas rychle plynul a já si musela pospíšit s úpravou obou - Ríčka a Rézky. Po zjištění, jaká konkurence nás čeká, jsem si byla jistá, že Ričínek na víc jak třetí místo nemá a taky nás nijak nepřekvapilo že jsme na tom třetím místě skončili. Ve třídě otevřené jakoí V1 CAC byl klučík Lenky Hynkové - O´Conor ze Slavonína a V2 res.CAC si odvezl klučík Marty Junkové  Otero Cho Oyu. Já se tentokrát víc zaměřila na Rézku, která měla k sobě ještě tři další soupeřky a to hodně kvalitní a čekala jsem i vzhledem k posledním událostem, že nebude se mnou chtít chodit, že při dobré konstelaci hvězd skončíme jako třetí ne-li čtvrté. Pravda je, že Rézka opravdu moc chodit nechtěla a na stole stát už vůbec ne, ale dala jsem jí jasně najevo, že má smůlu, utekla ona a ne já a tak chodit, chtě nechtě musela a stát na stole, jakž takž, taky. Nakonec celá naše snaha, k mému překvapení dopadla velice dobře a Rézka, k mé velké radosti se umístila jako V2 res. CAC. Měla jsem obrovskou radost, ale ještě větší ji měli Honza s Libuškou, u kterých si tímto napravila reputaci. Po odvystavení Rézky jsme se ještě chvíli zdrželi a odjížděli jsme po ukončení výstavy, která byla jako vždy, velmi dobře připravená a byla tam super atmosféra. Rozloučili jsme se se všemi popřáli si krásné svátky a nový rok a rozjeli se domů.

Po příjezdu a vypakování mě čekalo překvapení. A to se vším všudy. To sem ovšem již nepatří.

Vysvětlení v ,, Co se stalo, co se přihodilo".

 

   

 

       

                              

               

                                     heart  Tak a toto jsou poslední výstavní fota letošní sezony. heart





                                             smiley Kéž by i ta příští sezona byla stejně úspěšná smiley





 

  10.10 2010  V toto kouzelné datum  se konala MVP v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.

 

  V sobotu, den před výstavou jsme s Honzou udělali výměnu. On mi přivezl Rézinku a na oplátku si domů odvezl Kubíka s Baruškou, kteří se k nim moc těšili. Hned jak odjeli, pustila jsem se do přípravy na koupání a posléze se do koupání dala. Nejprve šel na ředu Ríček, který mi dá nejvíc práce. Po třech hodinách česání, mydlení, foukání a česání se z Ríčka -šmudly vyloupl opět Ricco - výstavní pes. Potom jsem se pustila do Rézky. Její panička - Libuška, byla na trenérských zkouškách a tak jsem se nabídla, že jí zastoupím. S Rézkou byla práce podstatně menší a kratší, neboť má úplně jinou strukturu srsti, než Ričín. Po hodině a půl byla hotová, vyšperkovaná a já se dívala na úplně jinou fenu, než jsem znala. Moc jí to slušelo. Večer jsem rychle zapakovala vše potřebné,  připravila vše na ráno, na čtvrtou hodinu, kdy jsme se chystali odjet s Honzou, směr České Budějovice.

Vyjeli jsme podle domluvy a já nějak zmožená, po pár kilometrech usnula spánkem spravedlivých a vzbudila se kousek před Budějovicemi, kde jsme se sešli s přáteli, s Verčou a Láďou Johanovskými a  dali si s nimi na pumpě kavčo. Pak už to na výstaviště byl jen kousek. Tentokrát jsme přijeli o chvilku déle, než je zvykem, ale místo nám podrželi kamarádi a my měli zázemí k česání stejné jako jindy. Děkuji. Hned od rána panovala nervozita z toho, kdy vlastně půjdeme na řadu do kruhu, neboť posuzovatel, pan Erwin Deutscher z Rakouska, posuzoval celkem 97 psů a my do poslední chvíle, do začátku posuzování nevěděli, kdy půjdeme, jestli poslední a nebo předposledí. Nakonec jsme se dozvěděli, že nepůjdeme jako poslední, jak se zprvu myslelo, ale čivavy, kterých bylo nejvíce (55), půjdou až po nás, což bylo super. I tak bylo času dost a dost a já s česáním nemusela nijak moc pospíchat. Oba dva, Jak Ricco, tak i Rézka jako by věděli, že jde o hodně, při česání byli klidní a hodní a tak mi to šlo hezky od ruky a dá se říci, že se mi to i povedlo, tedy alespoň si myslím.

Kolem poledního šli šicunky na řadu a vzhledem k tomu, že jich bylo pouze 21, šlo to rychle. Ríček byl v kruhu, jako minule v Brně, sám a tak více méně záleželo na tom, aby to někdo z nás dvou ( já - Ricco) nepokazil. Dopadlo to výborně (V1 CAC), Ríček šlapal a choval se jako vždy a tak se dnes povedl získat již čtvrtý CAC tento rok a nás čeká příští rok si vybojovat již jen jeden a bude mít splněného....... Nechci to zakřiknout. Potom jsem již čekala na to, jak dopadneme spolu s Rézkou, neboť ta je, jak známo, svéhlavička svéhlavá. Honza po odvystavování Ričiho, odešel s Ríčkem courat se po výstavišti a já nervózní jak nikdy, čekala na pokyn ke vstupu do kruhu. Rézka nastupovala společně s Amélií Indian Chan a já si ze samé nervozity stoupla jako první v pořadí a tím udělala trochu zmatek u stolu se zapisovatelek. Měly jsme s Rézkou být v pořadí druhé. No, chybička se vloudila. Naštěstí to byla chybička jediná, neboť Rézinka už pochopila, že se vzdorovat mi nevyplácí a naopak, když poslouchá jak má, bude masíčko. Takže běhala, když běhat měla, stála jak z partesu a to dokonce i na stole - viz Foto. Měla jsem z ní velikou radost a byla jsem na výsledek posouzení zvědavá, jak již dlouho ne. Povedlo se, Rézinka získala své druhé vítězství (V1 CAC) v krátké době po sobě a tak má dva, tolik potřebné, CACe. Amélie skončila jako druhá s V2. Měla jsem ohromnou radost o kterou jsem se dělila s Honzou a po telefonu i s Libuškou. Dohodli jsme se, že jí na příští výstavu opět připravím a odvystavuji já. Po skončení posuzování jsme se společně s Honzou prošli výstavištěm, najedli se a po chvíli se vydali na cestu domů. Tentokrát, i když mi to dalo velké přemáhání, jsem vydržela neusnout a dělat Honzovy ,,společnost". Po tříhodinové jízdě jsme byli doma v Ústí. Vyzvedla jsem si v ,,Kekulově"   Kubíka s Baruškou a Honza nás všechny odvezl domů, kam jsem se moc těšila. Byla jsem ztahaná jak štěně. Přez to, že jsem se těšila do postele, tak nakonec samou únavou jsem usnula až kolem půlnoci.  Byl to náročný, ale úspěšný víkend.

                  Nyní nás čeká téměř dvouměsíční přestávka před letos posledí speciální výstavou v Praze

 

 

                                                                          o CACIB

 

          

                                                                               o CACIB

 

 

                                           Tak a to je konec obrázkům z této výstavy, z očí nám kouká únava, a z posledního fota - to co si již dnes o všem myslím.





 

  

   26.9.2010 Národní výstava Brno 

 

  Celý týden meteorologové slibovali deštivé počasí a to se do puntíku vyplnilo. Do čtvrtka panovalo babí léto, v pátek se zatáhlo a v sobotu začalo pršet a pršelo přesně podle předpovědi, a to hodně. V sobotu po vykoupání, jsem venčila kluky tak rychle, jak se jen dalo. Vyjížděli jsme v půl čtvrté ráno a na výstavišti jsme byli krátce před sedmou hodinou. Celou cestu, i po celou dobu trvání výstavy, lilo jako z konve. Co bylo úžasné, že nám ráno, ještě než se hala zaplnila lidmi a jejich psy, dovolili vyvenčit naše miláčky v hale a po jejich vyvenčení, ještě halu vytřela moc hodná paní uklízečka.

Šicunky šli v kruhu na řadu jako vždy, až nakonec. Tentokrát jsme měli s ,,Kekulovákama" štěstí. Ricco i Rézka neměli v kruhu soupeře a tak záleželo jen na tom, aby to nějak sami s páníčky nepokazili. Domluvila jsem se, že tentokrát neodvodím jen Ričínka, ale Rézinku taky. To, že byla u nás doma pár dní, kde prodělávala ,, výstavní dril" jí velice pomohlo. Tuto výstavu nás posuzovala paní Olga Dolejšová. Měla skvělou náladu a to se podepsalo i na posuzování. Byla na psy i na vystavovatele velice milá a příjemná. Nejprve jsem odvystavovala Ričínka, který se na výstavu velice těšil a v kruhu se předváděl téměř sám, a sám tam také bylsmiley, neboť žádní kolegové se nepřihlásili. Paní posuzovatelce se Ricco velmi líbil, hlavně jí dostalo to, jak sám vyskakoval pro posouzení na stůl. Bylo na něm vidět a znát, že ho vystavování baví. Dostal, jak jinak, V1 CAC a udělal mi i sobě radost. Je to jeho 3. CAC a do šampiona mu chybí ještě dva, z toho alespoň jeden z mezinárodky. Potom jsme s napětím čekali, jestli se stejně  zadaří i Rézce, která byla v kruhu ve třídě též sama a nebo jí chytne, tak jak je jejím zvykem rapl a začne vyvádět, jak už tolikrát. Chvilku před vstupem do kruhu, jsem jí skusmo provedla mimo kruh. A i když ráno šlapala hezky, bylo na ní znát, že to s ní nebude tak lehké. Při vstupu do kruhu jsem ji hned dala najevo, že ty její lumpárny jí trpět nebudu. Chvilku střečkovala a pak chodila, jak už dlouho ne. Dokonce stála tak, že jsem se i sama divila( viz fota). Na stole se jí sice moc nelíbilo, přezto i tam chvíli postála tak, jak se má. Posudek nakonec stál za to a my odcházely s   V1 CAC. Odcházela jsem z kruhu velice spokojená. Věděla jsem, že jsme udělaly velkou radost nejen Libušce, ale i Honzovi, který tento den slavil narozeniny.yes

Cesta domů byla příjemně uvolněná a uběhla velmi rychlel. Jak by také ne, když jsme si vezli domů dva CACe.

        

          

                      

         

          

                                                         V1      CAC

                                                      smileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmiley

 





         

  12.9.2010  Klubová výstava  Praha

   Na tuto výstavu jsem vyrazila s Honzíkem Libušky, tentokrát bez Rézinky, která se rozhodla, že po dlouhé době opět bude hárat. Vyrazili jsme tedy s Ríčkem, kterému dělal sparingpartnera taťka Kubík. Cesta suprová, bezproblémová a s pomocí navigace. V hotelu Step, kde se opět výstava konala, jsme byli nato šup a s půlhodinovým předstihem. Poklábosili jsme už i v stupní hale, kde jsme čekali než začne veterinární kontrola. Honzík mi pomohl vypakovat a zapojil elektřinu a já mu dala ,,volno". Pozdravila jsem se se svými přáteli, nasnídala se, rozdala pár rad začínajícím vystavovatelům - majitelům Ríčkových miminek. Času nebylo nazbyt a tak jsem se dala hned do šlechtění Ríčka i když by se spíše dalo napsat do zakrývání chybějící srsti na hlavě, kterou mu stačil v týdnu vyškubat Kubík při hře na schovávanou a lovu kořisti ze zálohy. Věděla jsem, že nemáme moc naděje, před námi byli dva kluci a oba super. Ríčkův stále hezčí kolega  (stálý soupeř) Fredík a O' Connor. Ríčka jsem tedy jakž taž učesala a čekala na začátek.  Posuzoval pan Miroslav Redlicki z Polska. Byl velice přísný  a neváhal dávat velmi dobré a i dobré. Byla jsem zvědavá jak dopadneme. Ku podivu, překvapení se nekonalo. Fredy V1 CAC - zaslouženě, je nádherný. Ricco V2 rez. CAC, přeci jen, ta srst na hlavě mu chybí.  A O´Connor V3.  Při hodnocení ocenil velkou kvalitu všech tří kluků.Potom jsme už měli veget. Přečesala jsem Ríčka do ,, civilu " a čekali jsme na konec výstavy, až nám vydají ohodnocení a zapíší ocenění do rodokmenů. Měla jsem spoustu času na popovídání si se všemi, se kterými se vždy ráda vidím. Po ukončení výstavy, která byla, jako vždy, velice krásná, pohodová, s úžasnou pohodovou atmosférou a na které bylo k vidění hodně nádherných šicunek, jsme se vydali na cestu domů. Kluci odpadli ,, z únavy" a spali až do Ústí.  Na chvíli jsem si ještě jela popovídat s Libuškou, která mě, jak jinak, nakrmila a pak hurá domu. Tak zas za 14 dní........

* *

                         *

  *       *

                                                                  *

 




                                                                                                                        18.7.2010  Česká národní výstava psů Mladá Boleslav 

 

 Tuto výstavu jsme opět absolvovaly bez Janiny, je stále nemocná. Jela jsem ( po umístění Kubíka a Báry na ,,letním bytě v Kekulově") , v sesteavě Líba-Honza-já a dva psi - Ríčín s Rézkou. Počasí za moc nestálo. Byla mlha a chvílemi pršelo. Protože v republice řádily povodně a záplavy, bála jsem se, jak to bude v Bolce vypadat. No, nebylo to až tak nejhorší. Půda sice byla rozmáčená, ale podařilo se nám zaparkovat v areálu výstaviště. Tam se to od naší poslední návštěvy změnilo. Vyměnily opláštění haly za nové. Firma co to dělala, ale nezabodovala.  V hale, v místech překrývání desek, zatýkalo a tak tam pršelo i když venku již bylo hezky.

Přijeli jsme včas a tak jsme si mohli vybrat místečko, kde bylo sucho. Podařilo se nám i napojit elektřinu, což bylo nezbytné vzhledem k deštivému počasí. Po vyvenčení bylo třeba přefoukat, aby nebyli mokří. Dnes posuzovala paní ing. Alena Košťálová, kterou mám ráda pro její vztah ke psům. Dokáže si získat i toho největšío bázlivce i když to u nás nepřichází v úvahu, ba právě naopak. Ričín je vrtichvost a výstavy miluje a vyloženě se na ně těší.

Na předešlé výstavě mi Evička Býšková navrhla, že svého Fredíka, po získání Slovenského šampiona, přehlásí do třídy vítězů a Ríčkovy se tak otevřela větší možnost vyhrát. Co budu povídat. Tentokrá jsem byla napnutá jak kšandy a tak jsem byla ráda, že si čas mohu ukrátit česáním i psíků svých přátel. Přitom česání Ričína mi nešlo ani trochu od ruky a i Ričín stávkoval a nechtěl držet. Jakž takž jsem ho dala do kupy a nastoupila do kruhu, kde jsme byly čtyři vystavovatelky. Psi šlapali jak o závod a já viděla, že Ríčkovi tato výstava sedí, baví ho to a má z vystavováníse radost. A tak stále ještě, co nemá na hlavě, doplňuje svým nasazením. Paní Košťálové se moc líbil a také dostal krásný posudek. Já stále, čím dál víc, byla napnutá a snažila se nedat to na sobě znát. Když byli všichni kluci posouzeni na stole, udělali  ještě pár koleček a po chvíli rozvažování bylo rozhodnuto.  Ričínek V1 CAC (hurá), Xing-Atrei Kirabzer V2 res.CAC,  X-Treme Cha Cha Premium Bohemia V3  a Archibald od Šumavské brány V4. Napětí ze mne spadlo a já byly šťastná a i na Ríčkovy bylo znát, že má též velkou radost. Křepčil tam jak štěně. Zbylo ještě počkat na posouzení Rézky. Zdálo se že to má ,,v suchu" byla v kruhu sama,  mohla ukázat co v ní vězí.  Ukázala,  nejprve skákala jak koza, na stole nechtěla postát,  a když měla udělat závěrečné kolečko, nechtěla jít vůbec. Nakonec si jí vzala Libuška,  s ní šla celkem dobře. Ovšem, bylo pozdě. Dostala sice V1, ale bez CACe.  Páníkové byli na Rézku naštvaní, ale nedalo se již nic dělat. Ona je vůbec, co se týká výstav, dáreček. Povahu zdědila po své matce, Zradě Bohemia Acro. Té povahou, jako by z oka vypadla. Cesta domů byla díky Rézce skleslá, ale Rézka je Rézka. Cestou domů a i doma si je oba usmířila pusinkami a jak jinak bylo jí opět odpuštěno. Zato Ríček, po svém výkonu v kruhu, prospal celou cestu.

Chvíli jsm se ještě zdržela v Kekulově u Libušky, vyzvedla zbytek smečky a Honza mne odvezl domů.  My si s Ričínkem i Kubíkem dáváme  dva měsíce bezvýstavních prázdnin.  S přáteli a jejich psy se uvidíme v září, na naší klubové výstavě v Praze.yes     

 

     

 

     

   

                                                   

 





          20.6.2010  Mezinárodní výstava psů Brno

 

  Na brněnskou výstavu se vždy těším. Nejen pro to, že je tam vždy hezké prostředí, většinou vychází i hezké počasí a nakonec je tam vždy spousta stánků s chovatelskými potřebami a vždy se tam najdou nějaké ,,novinky které musím mít".  Jako vždy na tuto výstavu, musím brzy stávat a to mě moc netěší. Dříve mi to až tolik nevadilo, ale co nemusím denně stávat do práce, asi jsem spohodlněla.

Na tuto výstavu jsme jeli jen s Honzíkem. Libuška měla jinou povinnost Janina stále není se zdravím v pořádku a tak to zbylo na nás dvou a  Kubíkovi, který dělal svým dětem -Rézince a Ríčkovy doprovod. Přijeli jsme skoro jako vždy mezi prvními a tak jsme si vybrali pěkné místo na přípravu miláčků do  kruhu. Kolem se sešlo pár skalních a na probírání zážitků od minulých výstav bylo času dost a dost.Čas plynul a já mezi tím stačila učesat a zušlechtit oba naše povstalce. Posuzoval nás, jako už tolikrát, Pan Leoš Jančík. Byla jsem zvědavá na dnešní posudek, neb pokaždé jej má Ríček jiný, jako by se nejednalo o jednoho psa, ale o několik. Tentokrát jsme byli v kruhu čtyři. Tři kluci, kteří se stále potkávají a jeden nádherný kluk z Polska. Udělali jsme tři kolečka a šli jsme postupně na stůl, pak ještě kolečko a bylo rozhodnuto. V1 CAC a posléze i CACIB dostal polský uchazeč - Magnat ad Acte, jako druhý byl Alfréd z Ivafre, třetí byl Ríček - Ricco z Kraje mlh a čtvrtý s VD4 Secret Light Premium Bohemia. Myslím si že tento výsledek byl korektní. když Ríček porušil tradici res CACů Hihihicheeky Potom jsme s Honzou ještě jednou doupravili Rézku, aby jí to co nejlépe slušelo. Kupodivu, tentokrát jí to celkem šlapalo a i celkem dobře se předvedla na stole. Nakonec to dopadlo takto, V1 CAC Le-Vendosk Wafer Vanity Fair a Rézka V2. Panu Jančíkovy sa vedle vítězné feny až tak nelíbila a tak to bylo bez res.CACe. Smířeni s výsledkem jsme pokoupili co jsme potřebovali, psíkům pár dobrůtek a pro své kamarády pár tretek, co se líbí. Domů jsme se vydali brzy, abychom kolem Prahy projeli co nejlépe a tak v Ústí jsme již byli krátce po čtvrté. Však také doma koukali, kde se tam, tak brzy bereme. Byla to hezká, příjemná vystavya s očekávanými výsledky. Tak zas příště (18.7.10).........

       

 

 

          

 

       




  6.6.2010  Národní výstava  Klatovy

   Tak tato výstava byla uvedena jako výstava PINK. Tedy alespoň něco růžového u pejska nebo páníčka.  Já to řešila takto- ha ha.  Tentokrát jsme s Ríčkem byli v kruhu tři páry. Evička s Alfrédem z Ivafre a Zdena s Archibaldem od Šumavské brány.Posuzoval nás, pan Iuza Beradze, byl milý, příjemný, ale dle reakce ostatních, posudky nepřehledné.  Já to tak posuzovat nemohu,laugh protože Ričín byl stereotipně opět druhý s V2 res. CACyes, Archibald odjížděl domů s V3. Frajer Fredy OPĚT zabodoval a domů si vezl další V1 CACsmiley Janička se svouTerinkou skončila na krásném druhém místě ze čtyř holčiček. Panu posuzovateli se zjevně líbila, ale po posuzování na stole se jí už nechtělo chodit a to jí asi stálo první místo. no nevadí nebyla to poslední výstava. Po ukončení posuzování v kruhu jsme se vydaly na cestu domů. Byl krásný den a tak cesta rychle ubíhala. V Ústí jsme se zastavily u Libušky na kávu a kus řeči, vyzvedla jsem Kubíka s Bárou a nechala se odvézt domů. Hodně dojmů a velká únava udělaly své a já doma odpadla, usnula a spala až do rána. Kluci společně s Bárou mě násladovali. Co asi bude příště?

 

   

 

 




  29.5.2010   1. Krajská výstava Louny

  Nejhezčí pes výstavy v Lounech : X-Treme Cha Cha Premium Bohemia

Na tuto výstavu jsme se rozhodli jet s Janičkou, jak se říká, na blint. Byla poprvé a tak jsme nevěděly do čeho jedeme. Byly jsme příjemně překvapeny. Sice se šicunkami jsme tam byly pouze čtyři vystavovatelky,ale nálada byla úžasná. Konala se v krásném parku v Lounech, hned vedle přírodní restaurace, takže i o občerstvení bylo dobře postaráno. Já s Janinou jsem přijela vystavovat 2 šicunky- Ričiho a Esterku .  Kuba je jel podpořit.  Petra Helerová přijela se třemi šickami a paní Pavelcová, kterou jsme poznaly až tam, měla jednoho šicího chlapečka, který byl vyděšený a ze samého strachu mě dokonce pořádně rafl. Já mu to hned odpustila i když mi krev tekla. Při zábavě a smíchu jsme se daly do práce a paní Pavelcové jen pomáhaly pouze radou, její  psí kamarád o to nestál. Bylo 6 šicek do šesti tříd a posuzovala nás paní Košťálová, která se na této výstavě očividně bavila stejně jako my. Všichni ve svých třídách obdrželi to nejvyšší ocenění, ale jako nejhezčí byl vybrán -X-Treme Cha Cha Premium Bohemia- Petry. Byla to suprová, odpočinková výstava, s nádherným jarním počasím. Výborná nálada nám vydržela až domů. Takových kdyby bylo víc. 

Veget po:

 

             Pro zchudlé psíky - pastva




  23.5.2010  Mezinárodní výstava psů  Litoměřice

 

Na tuto výstavu se vždy těším, za prvé  je kousek od domova, za druhé je v krásném prostředí a za třetí měla posuzovat paní Zdena Krsková, ale neposuzovala.  Posuzoval nás,  nám neznámý posuzovatel z Polska, pan Miroslav Redlicki .  Byl velice přísný neváhal zadávat VD a D . Čekala jsem, co se bude dít v naší třídě. Nastoupily jseme do kruhu dvě, třetí nedorazil. Po chvilce běhání  a posuzování na stolku zadal V1 CAC Sekret Light Premium Bohemia a Ríček, jak jinak být už ani nemůže dostal V2 res. CAC. Potom se už řekalo na posuzování fen. Když nastoupila Janina do kruhu s Esterkou čekala jsem že dostane VN1 protože byla v kruhu sama. Nedostala, nezdál se mu nějak její tělesný rámec a tak ocenění které dostala - N1.  Byl to šok, ale čekala jsem dál co bude ve třídě otevřené u Rézky. Ani v této třídě nikoho nepotěšil. Nejlepší známka byla v této třídě VD1, kterou dostala Mendy of Iveco Dog a Rézka skončila jako VD2. Zklamání z posudku bylo znát z hodně tváří a málo kdo zůstal tentokrát až do konce. I my jeli brzo domů, nebyla na nic nálada. Doufám, že příště se zadaří lépe.

               

   

  

    

 




  15.5.2010  Krajská výstava Hradec králové  

 Na tuto výstavu jsem se moc těšila. Po loňské zkušenosti, kdy nám tam počasí nepřálo, ale přátelská atmosféra nám vše vynahradila, jsem věděla, že tam hůř určitě nebude. Cesta nám uběhla rychle a sluníčko nám dávalo tušit, že nám za loňský rok vše vynahradí. Po příjezdu nás už očekávali přátelé a drželi místo, pro postavení přístřešku proti nepřízni počasí. Před odvystavováním jsme měli spoustu času a tak se povídalo a vyprávělo a čas rychle ubíhal. Tentokrád mě na úpravu čekala jen Terinka a Ričín a tyto dva zbojníky jsem měla brzy upravené a my čekali jen na pokyn vedoucího kruhu. Ríček ani tenkokrát nezklamal ( haha byl v kruhu sám) a odnesl si z této výstavy od paní Košťálové V1 VT+ KV  a ani jeho dceruška se nanechala zahanbit a tátovy ukázala, že i ona umí - VN1. V odpoledních soutěžích Ričínek postoupil do užšího výběru, ale skončil na 5 místě. Za to Terinka ukázala, jak je šikovná a skočila jako 3 mezi všemi štěňátky. Po zkončení výstavy nám bylo líto, že už je konec a odjížděly jsme mezi posledními. Na tuto výstavu, příští rok, se těším již nyní. Co je mi ovšem nejvíc líto, že všechny pořízené fotečky se mi podařilo z fotoaparátu vymazat dřív, než jsem si je stačila uložit.   

          

                                          

  



 


 

  2.5.2010  Mezinárodní výstava Praha 

Tentokrát jsem na tuto výstavu jela s Libuškou a Honzou. Janina onemocněla a tak jsme její Terinku vzali s sebou. Cestou jsme se dohodli, že jí odvystavuje Libuška, protože ona žádného miláčka nevystavuje. Po příjezdu do haly jsme si vše nachystali a Libuška si šla s Terkou vyzkoušet, jak jim to spolu bude šlapat. Byla tam jak profík. Já, vzhledem k tomu, že jsem měla na starost tři miláčky začala s předstihem, abych vše včas stihla. I když jsme šli  na řadu mezi posledními, měla jsem co dělat a čas rychle plynul. Do kruhu tentokrát šel s Ričinem  Fredy a další dva kluci, Andy Indian Chan a Assim Bohemia Kanson. Posuzoval nás, mě neznámý pan Denis Kuzelj. Z mého pohledu byl přísný a důkladný. Nechal nás běhat pár koleček, pak kluky posoudil na stole a znovu v pohybu. Nejprve odpadl Assim s VD, potom Andy s V3 a Ričína s Fredíkem nechal ještě chvilku běžet a Ricco skončil s V2 res. CAC . Vyhrál zaslouženě - Alfréd z Ivafre V1 CAC. Potom jsme čekali jak dopadne Libuška s Terinkou. Ta tam vplula jak starý profík,  okouzlila a získala si svou povahou pana rozhodčího a odcházela  s VN 1. Potom jsme už čekali na posouzení Rézky. Ta se chovala v kruhu jak vyměněná. Nejančila, nestávkovala a celkem slušně i stála. K velké radosti Honzy, ale i Libušky si domů vezla V2 res. CAC.  Po odvystavování jsme si prošli, jako pokaždé, celé výstaviště, koupili nějakou mňamku k jídlu, zapakovali a jeli domu. V Ústí si Janina převzala s ohromnou radostí Terinku,  já vyzvedla v ,,Kekulově" Kubíka a Barušku a jela unavená, ale spokojená domů. Tak za pár znovu.......

 

     

          

     

           

      

                ********** **     * ***********

  

    




  17.4.2010  Klubová výstava KCHMPP Mladá Boleslav

   Na tuto výstavu jel Ríček sám.  Esther Bohemia KING - TERINKA na tuto výstavu nejela, byla nemocná a tak Janička naložila Ričiho, Kubíka a mou maličkost a vydaly jsme se směr Mladá Boleslav. Sešla se tu dobrá parta kamarádů a tak než na nás přišla řada, bezva jsme se pobavili. Tentokrát jsem česala jen Ričiho, Kubík mu dělal doprovod -  měla jsem to raz dva hotové. V kruhu byli jen dva kluci a tak jsem věděla, že nás nic nového něčeká. Kolega Fredy má krásně dorostlou srst a krásné dlouhé vousy, které Ričínkovy od zimy, kdy po nemoci přišel o většinu srsti na hlavě, chybí. Posuzovala nás paní Ubrová, které se líbili oba kluci, ale přeci jen dala přednost Fredymu - Alfréd z Ivafre V1 CAC a Ríček dostal jako druhý V2 res. CAC.  Po posuzování jsme se zdržely jen krátce. Janina pospíchala domu za Terinkou a tak jsem zas byla po dlouhé době z výstavy brzy doma.

Už se zas těším na další.

 

     

              

      

                        

      

 




Tak to bylo ohlédnutí za výstavami z období, co mi stránky dělala Martinka Smetanová, za což jí moc a moc děkuji. Nyní má náročné zaměstnání a již se mi nemůže věnovat tak, jako dříve. Pokusím se jít i když nedokonale v jejích stopách a nebo se o to alespň pokusím.yessmiley yes Martinko, děkujiyessmileyyes.

                         

                                                                               kiss

03.04.2010 Krajská výstava Mladá Boleslav

Ch.Ricco z Kraje mlh Výborný 1, VTO
Ch.Man In Black Bohemia Acro Výborný 1, VTV, Krajský vítěz, Vítěz Ml.Boleslavi (BOB)
Rézy z Kraje mlh Výborná 1, VTO, Krajský vítěz
Ričínova dcera
ESTHER Bohemia King VN ve třídě štěňat

Toto povídání musím začít pátkem, kdy jsem se chystala kluky koupat. Ke svému velikému úžasu jsem zjistila, že neteče teplá voda a že hned tak nepoteče, protože praskl hlavní řad. Nu což. Měla jsem z toho opravdu velkou radost, neboť mě čekalo ohřívání vody na kamnech a koupání jak za doby kamenné. Při koupání dvou kluků, normální čas 5 hodin, se vše protáhlo na hodin sedm. Byla jsem utahaná jak kůň a to jsem ještě musela vše zapakovat a vše připravit na ráno. Usnula jsem, ani jsem nevěděla jak.
V šest hodin mě vyzvedla Janina i s Honzíkem, který jel tentokrát spolu s námi a vyrazili jsme směr Mladá Boleslav. Cestou byla kolem nás ojíněná pole a já si uvědomila jaká asi bude kosa v hale. Nemýlila jsem se. Zima byla jak vystřižená z partesu. Janina hned po ránu, na lačno, nám zakoupila groček, který mne na nějaký čas zahřál. Vybalili jsme vše potřebné a já ze samé zimy se raději dala do práce. Učesala jsem nejprve Kubíka, ten je nejukázněnější a potom se pustila do Ríčka, kde už to tak snadné ani jednoduché nebylo. Stále ještě dělá potíže s učesáním hlavy. I když už té srsti na hlavě má více, vždy si zřejmě vzpomene, na dobu nepříliš minulou, kdy jsem ho ,, týrala ,, natíráním tinktur a všech možných vodiček v době, kdy byl nemocný. Potom jsem učísla Rézku, která už je taky profík v česání a zbyla malá Esterka, která je malá dračice a musely jsme jí s Janinou spacifikovávat dvě. Nakonec i jí to slušelo.
Úderem 9.15 to začalo. Výstava dopadla dle očekávání, posuzovala nás paní Ubrová a byla úžasná. Před námi šlo asi třicet psů různých plemen. Šicek bylo šest a to v šesti třídách! Takže jsme všichni vyhráli a všichni jsme byli nadmíru spokojeni. Do závěreček se probojoval Kubík (Ch.Man In Black Bohemia Acro), který porazil svého synka Ríčka. Paní Ubrová se mě sice ptala, komu to má dát, ale řekla jsem jí, ať to dá tomu, který se jí víc líbí. Sdělila mi, že preferuje středně velké psy a Kubík se jí vždy moc líbil. A tak jsme čekali.
Přečkali jsme v té zimě až do závěrečných soutěží. Chladno totiž bylo skoro celý den. I když jsme v IX skupině měli mít za posuzovatele pana Václavíka, posuzovala nás paní Dolejšová a ta mne, nevím proč ,,nemusí,,. Dopadlo to přesně tak, jak se dalo čekat. Já s Kubíkem jsem tam prostě pro ní nebyla. Vždy když jsme kolem ní procházeli a nebo ona procházela kolem nás, odvrátila hlavu a dělala, že tam nejsme. Dostali jsme pohárek za vítěze Pojizerské výstavy v rase a jeli domů.
PS:nakonec největší fór ale byl ten, že v katalogu v závěrečkách nebyla uvedena soutěž o nejhezčího mladého jedince a tak většina lidí se psy odjela domů. Zůstali jen ti, co se na to zeptali v kanceláři a nebo jim to řekli při posuzování venku v kruzích. V hale to nevěděl nikdo. Nakonec stejně ale vyhrála jen velká plemena co se vystavovala venku a ti ostatní co čekali, nedostali nic. Takže svým způsobem, ti co odjeli udělali líp, že zbytečně nečekali. Proti předešlým letům to byla chudá výstava. Štěňata, dorostenci a ani mladí nedostali ani plaketku a ani nic jiného.
Cesta domů uběhla rychle a já spolu s kluky byla v půl šesté doma. Přijela jsem vymrzlá a kluci jistě také. Rychle jsem ohřála jídlo dědovy. Klukům jsem dala vařit kuřecí maso a požádala dědu, aby maso za hodinu, to kdybych usnula, na sporáku vyplul. Zachumlala jsem se do deky a jak jsem předpokládala, tak se i stalo. Usnula jsem jako špalek. Probudila jsem se za tři hodiny a s hrůzou v očích se šla podívat do kuchyně co se děje. Děda nezapomněl, maso bylo uvařené a vypnuté. Tak jsem nakrmila chlupatce a znovu upadla do peřin a spala až do rána. Doufám jen, že za 14 dní, kdy do Boleslavi jedeme na klubovou výstavu, bude již podstatně tepleji. KÉŽ BY BYLO!!!!!

Kubík  Ričínek  Rézka  Esther     Rézy  Ricco  o BOB

21.03.2010 Klubová výstava Shih Tzu klubu ČR - Praha, hotel Step

Ch.Ricco z Kraje mlh Výborný 1, CAC
Rézy z Kraje mlh Výborná 3
Ričínovi potomci
ETIEN Bohemia King VN 2 ve třídě štěňat
ESTHER Bohemia King VN 3 ve třídě štěňat

A je to tady. Nechala jsem se přemluvit, abych Ríčka, toho svýho oškubánka, jak mu s láskou říkám, přihlásila na naši klubovou výstavu v Praze. Janina i Libuška už ty svý ratolesti sice měly přihlášený nějaký čas, ale já stále ještě s přihlášením  váhala. Ríček dle mého, na to ještě jaksi neměl, no ale nechala jsem se umluvit  a přihlásila ho. Na výstavu jsem jela s Janinou, které jsem ,,vnutila,, Ríčkovu dcerušku, a ta ji  jela poprvé ukázat světu. Do třetice jel s námi i Kubík, kterému výstavní  atmosféra chyběla stejně, jako mě a Ríčkovi. Vzhledem k tomu, že se výstava  konala na stejném místě, jako loni na podzim ( hotel Step ), moc jsme nespěchaly a vyjely jsme po 7 hodině. Po malém bloudění okolo hotelu, jsme i tak přijely včas. Libuška s Honzíkem nám drželi místo a tak jsme se vybalily celkem rychle a protože času nebylo nazbyt, začala jsem hned s úpravou obou kluků i když Kubík byl jen na čumendě. Chtěla jsem, aby to slušelo oběma. Po učesání Kubíka, jsem se pustila do Ríčka a Martinka mi nakonec pomohla s učesáním Ríčkovy chocholky. Zatím mi to dá dost práce, protože srsti na hlavě má stále ještě méně, než jsem byla zvyklá a po té delší odmlce se mu moc nechtělo držet. Nakonec se mám to přeci jen povedlo. Před zahájením výstavy se předávaly diplomy a poháry za splněné klubové šampionáty. I Ričínek za loňský rok splnil daný počet bodů a tak já si hrdě, z rukou Roberta Kubeše, převzala krásný pohár ,,Klubového šampiona,, ze kterého mám velkou radost.Mezi tím, Janina s Libuškou, učesaly ty své princezničky, aby jim to taky moc slušelo a čekaly jsme až půjdeme do kruhu. V tu dobu se čas už vlekl. Jako pokaždé, jsme byli všichni plni očekávání věcí příštích. Ričínek nastupoval poprvé ve třídě otevřené, spolu se svým stálým kolegou Alfrédem z Ivafre. Byla jsem pevně přesvědčena o tom, že skončíme na  čestném druhém místě (víc nás nebylo). K mému velikému úžasu, si Ričínek nakonec vybojoval místo první, zároveň si tak odnesl z kruhu svého prvního českého CAC a našlápl si na českého šampiona. Fredík nakonec dostal za druhé místo rezCAC. Ričín se paní rozhodčí velice líbil. Hlavně jeho kostra a pohyb, pár ztracených vlásků na hlavě mu odpustila. Mám velkou radost, opět zafungoval adrenalín a já Ríčka dohlásila na pár vystav. Uvidíme jak to bude dál. Mezitím dovystavovali kluci a Janička se chystala s Estherkou, jak se její nové miminko jmenuje, na své první klání na výstavě. Na to že to byl její debut a bylo jich v kruhu pět skončila na krásném třetím místě a svému taťkovi i paničce udělala velkou radost. Domů si s paničkou vezla krásný pohárek, spolu s hračkou na památku. Janina měla velkou radost. Bála se že bude vykulaná a nebude chtít chodit. Nakonec chodila jak starej profík. Terinka po odvystavovaní nakonec zaslouženě odpadla a zbytek výstavy prospala. Čekaly jsme ještě na klání Rézinky, ale tam to bylo dané od samého začátku. Zkrátka její kolegyně byly na tom lépe a zaslouženě vyhrály a Rézka skončila na třetím místě, jako výborná 3 a též si vezla domů pohár.  Po odvystavování sa Libuška s Honzou vydali na cestu domů a vzali s sebou oba mé kluky, spolu s Esterkou, pro kterou to byla též premiéra. Bez své nové paničky ještě nikde jinde nebyla. Přežila to ve zdraví a při návratu Janinu vítala, jako kdyby jí neviděla týden. Já s Janinou jsme ještě zůstaly a spolu se Zdenou Krskovou a Robertem Kubešem jsme odpoledne zbonitovali deset šicunek a k domovu se vydali něco kolem šesté. Bylo to dlouhé, ale máme to za sebou.
 PS: Byla to moc hezká výstava, krásně vyzdobená v předvelikonočním duchu, kterou posuzovala slovenská posuzovatelka paní Linda Voláriková, byla moc milá a usměvavá a moc se jí posuzování povedlo. Její posuzování se většině zúčastněným líbilo a nám nakonec taky. Ještě že jsem se nechala vyhecovat a jela jsem!!!

             
Ričínkovo potomci
 

20.03.2010 Tak znova...

... po nějakém čase, píši na své stránky. Vím, je to již nějaký čas, co jsem psala naposledy. Jak to tak bývá, zdraví nepotrápilo jen Ričínka, ale také mne. Nějaký čas trvalo, než jsme se zas oba pořádně postavili na nohy. Ríčkovi ještě pár týdnů potrvá, než bude mít srst takovou jako na podzim, ale to už je to nejmenší. Pár výstav nám, bohužel, letos již uniklo, ale stále dost jich ještě zbývá. A  tak, dá-li zdraví, zas s Ríčkem a někdy i s Kubíkem, opět vyrazíme do terénu. Nechybí již nic jiného, než nám držet palce.

24.12.2009 Veselé Vánoce a hodně štěstí v novém roce...

 

13.11.2009 MVP Praha - Ricco z Kraje mlh Výborný 2 r.CAC! Rézy z Kraje mlh Výborná 3

Je pátek třináctého a já si teprve nyní sedám, abych udělala tečku, za letošní sezonou. V sobotu 7.11. odpoledne, se mi, abych pravdu řekla, vůbec do ničeho nechtělo. Jestli to bylo únavou, nebo jsem v podvědomí věděla, jak to v neděli dopadne, zkrátka byla jsem nemastná, neslaná. Přesto jsem se do koupání nakonec pustila s takovou vervou, že jsem nakonec vykoupala všechny tři, včetně Báry. Nachystala jsem vše potřebné a zároveň připravila podklady na bonitaci, která se konala po ukončení výstavy. Ráno po probuzení jsem zjistila, že prší a to zrovna tak, jak celý předešlý týden. Na rozdíl ode mne, to klukům vůbec nevadilo. Těšili se jako vždy. Vždyť taky Kubík dnes doprovázel Ričíka a moc si to užíval. 
Po příjezdu do Prahy jsme zjistili, že si opět budeme moci vybrat místo, kde budeme šlechtit své miláčky i když proud jsme si ,,museli,, nátáhnout z dámských WC. Však jsme také za to dostali pořádně vynadáno, co si to vlastně vůbec dovolujeme, ale nakonec nám elektřinu zapnuli téměř u stolu. Nejprve za to chtěli nějaký -větší či menší- obnos, ale nakonec si nevzali nic. Došlo jim asi, že i tak platíme dost. 
No a po odbytí všech společenských nutností (přivítání, poklábosení, nějaké rady, fígle, ba i pomoc), jsem se dala do česání. Měla jsem to dnes jednodušší, neboť po Ričínovi jsem česala jen Rézce hlavu (už má tu chocholku hezky zarostlou a dá se jí culík pěkně učesat a je to už znát), ostatní si již udělali páníčci sami. Do kruhu jsme nastupovali krátce po jedenácté hodině a přesně v té sestavě, jako téměř vždy, Bamboo, Prince Royal, Alfréd a Ričín. Tentokrát nás, po dlouhé době, posuzoval pan Karel Hořák. Mnoho vystavovatelek opět překvapil jeho způsob posuzování, některé vyvedl i z konceptu, ale aspoň byla legrace pro přihlížející. A jaký byl výsledek v našem kruh? Ten který jsem předpokládala již v sobotu - V1 CAC Bamboo, V2 r.CAC Ríček, V3 Alfréd a V4 Prince. Dělaly jsme si z toho legraci, že příště již budeme posílat k zápisu jen rodokmeny, ale to ne ne ne. Bamboo dnešním dnem v mezitřídě skončil a tak Ríček má jakous takous šanci si, buď v Olomouci a nebo ještě v Brně, toho junior šampiona ujet. Necháme se překvapit, jak to nakonec dopadne. Potom jsme ještě čekali, jak se předvede Rézka. Měla ještě dvě kolegyně a tam to bylo jasné hned při nástupu. Rézinka skončila na třetím místě s ohodnocením V3 a její páníčkové i já jsme ji potřásli tlapkou, protože tentokrát se vcelku chovala tak, jak by se správná šicí dáma měla v mezitřídě chovat, i když stále ještě má co pilovat.
Po odvystavování jsme se vydaly s Janinou na obhlídku stánků, zatímco Libuška s rodinou se vydali na cestu domů. Společně s Janinou jsme nakoupily co bylo třeba, popovídaly jsme si s známými stánkaři i pejskaři a po bonitaci se spakovaly a vybraly na cestu k domovu. Byl to dlouhý den, ale vím, že již za čtrnáct dní se mi po to všem, co výstavy obnášejí, bude velmi stýskat . Nyní budeme měsíc odpočívat a pak si společně s holkama, tak, jak již několik let po sobě, sedneme a budeme plánovat, kam nás toulavé nohy a chuť si sáhnout na první místo povedou.
Když si tak zpětně přečtu, co se nám s Ríčkem za uplynulý rok povedlo a i nepovedlo, tak to nebylo špatný. Vždyť jsme od zahraničních rozhodčích 2x získali titul ,,nejlepší mladý v plemeni,, a na Světové výstavě v Bratislavě - vítěze v mezitřídě V1 CAC. A těch res. CACů máme taky požehnaně. Jen nám k úplnému štěstí chybí ten jeden jediný, ať už CAJC a nebo CAC. Ale o tom to je. To je ten hnací motor, který nás zas výstavama požene celý příští rok.
TAK AŤ ŽIJOU VÝSTAVY, A MY S NIMA:-)

25.10.2009 Mezinárodní výstava České Budějovice - Ricco z Kraje mlh Výborný 2 r.CAC! Rézy z Kraje mlh Výborná 2 r.CAC!

ANI NEVÍM Z KTERÉHO KONCE ZAČÍT. 
Tolik se toho zas stalo a přitom vše je tak relativní. Celý týden jsme se těšily, že si uděláme dámskou jízdu a zas ve třech vyjedeme do Budějovic. Nejdřív to však vzdala z osobních důvodů Libuška, s tím, že pojede Honza. Nakonec jsem se v sobotu v podvečer dozvěděla, že nemůže jet ani Janina, které onemocněl syn a tak, jak již po několikáté, jsem jela s Honzou opět sama. Ne že bych si stěžovala, ale to babské tlachání cestou mi už chybí. Ráno jsme vyjeli s Honzíkem, s Ričínem a Rézkou po čtvrté hodině z Ústí, a dá se říci, že byla celou cestu mlha. Vůbec jsem to Honzovi nezáviděla, musel být z té cesty dost unavený. V sedm hodin jsme projeli branou výstaviště. Bylo chladné ráno a tak jsem se obávala, po negativních zkušenostech z předchozích let, že pořádně vymrzneme. Opak byl pravdou. Od rána byla hala temperovaná a tak bylo vcelku příjemně lidem i psům. Ba naopak, v poledních hodinách tam bylo pěkně dusno, ale to předbíhám. Po vybalení a umístění všech nutných propriet na místo, které jsme si vybrali, jsem se přivítala se všemi známými a zároveň ještě přijala pár gratulací, po úspěchu Ričínka v Bratislavě. 
Vzhledem k tomu, že nás posuzoval, pan Robert Kubeš, jako jediné plemeno, bylo mi jasné, že nemůžu dlouho pokukovat a že se musím dát do práce hned. Měla jsem na starost naše dva vejlupky a ještě jsem slíbila doupravit mladého uličníka Franka, odchov Janiny. Práce mi šla hezky od ruky a dá se říci, že ani Ríček a ani Rézka při česání nezlobili. Myslím, že jim to i slušelo. Po úpravě Franka ze Sluneční pláně, který šel do kruhu, ve třídě mladých a svou třídu nakonec po dloooouhém rozhodování  vyhrál s V1 CAJC, tím dokončil Českého Junior šampiona a my jsme na Kubíčkovo syna moc pyšní!!!, jsme vpochodovali do kruhu i my. Ričín, tak jako vždy, s hrdým výrazem ve tváři a já rozklepaná - zlobí mě kašel a zrovna chvíli před tím mě pořádně potrápil, za ním. Kluci byli ve třídě tři, jak jinak, tak jako téměř pokaždé -Bambule - Princ - Ričín. Chvíli jsme se prošli, pak posudek na stole, a ještě několik koleček a výsledek byl tady. Nepřekvapil. Bamboo V1 CAC, Ricco V2 r.CAC, Prince Royal V3. My se snad s Ričínem toho CACu do jeho druhých narozenin nedočkáme. Snad až v Olomouci, tam je zas zahraniční rozhodčí. U našich českých nemáme štěstí. Po odvystavování jsem Ríčka přečesala do ,,slušivých knotečků,, a čekala na výsledek Rézinky. Byly v kruhu sice jen dvě, Baila a Rézka, ale u ní člověk nikdy neví, co jí napadne. Baila je, co se týče srsti, ale i předvedení , o velký kus před Rézkou, ale byla jsem zvědavá na Rézčiny extempore v kruhu. Nekonalo se . Dá se říci, že chodila velice hezky, ani moc nezlobila při statice, ale pro změnu se rozhodla, že nekamarádí s ocasem, a dělala s ním, co se jí zlíbilo. I tak za odměnu dostala V2 a r.CAC. Honza i já jsme měli velkou radost. Po odvystavování a rozloučení se se všemi, jsme se vydali na cestu domů. Tentokrát již bez mlhy a za nádherného a slunečného počasí. Cesta nám rychle uběhla, až na to že před dojezdem do Ústí začalo pršet. Škoda, chtěla jsem, aby se ještě chlupáči u Libušky na zahradě proběhli. Takže, nic, jen vyvenčit a zas domů. 
Po vypití čajíka a nutném poreferování o dění na výstavě jsem se nechala odvézt domu. Ani jsem nečekala, že se vrátíme tak brzy. Bylo necelých 18 hodin. Nyní máme čtrnáct dní pauzu a pak nás čeká letošní poslední výstava, a to Praha - Letňany. Pa a na shledanou tam.

18.10.2009 Národní výstava Brno - Ricco z Kraje mlh Výborný 2 r.CAC a splněny podmínky pro KLUBOVÉHO ŠAMPIÓNA!!!!!
Rézy z Kraje mlh Výborná 4

Ani jsme se pořádně nestačili vzpamatovat z výstav v Bratislavě a už jsme jeli do Brna, na Národní výstavu. Tentokrát jel s Rézkou kamarád Honza (Libuška jela s lidskou drobotinou na plavecké závody a Janina stále ještě marodila). Já téměř celou cestu prospala, takže Honza si cestou neměl s kým povídat. Přijeli jsme brzy a tak jsme si opět vybrali super místo, jehož okolí se velmi rychle zaplnilo. Čas rychle ubíhal a já se stihla v klidu nasnídat a i učesat jak Ríčka tak Rézinku. Posuzovala nás paní Ubrová, na jejíž posuzování se téměř všichni těšili. Šlo jí to rychle od ruky a já si málem nevšimla, že je čas jít do kruhu. Ričíek byl již po nemoci téměř fit a do kruhu se, jak jinak, velmi těšil. Spolu s ním nastoupili ještě tři, velmi hezcí, stálí souputníci . Všichni se snažili a tentokrát se ze všech nejvíc líbil Bamboo z Ivafre -V1 CAC, jako druhý (jak jinak), zabodoval Ričínek -V2 r.CAC. Jako V3 byl Alfréd z Ivafre a na 4 místě skončil Prince Royal of Iveko dog. Zatím co vystavovali další šicky, jsem stačila znovu přečesat Rézku. Byla jsem zvědavá jak Honzovy bude chodit. Poslední dobou stále stávkuje, zkouší, kdo co vydrží a zatím vede na body. S páníčkem měla utrum. Hned po nástupu do kruhu, jí dal pocítit, kdo dnes vládne a vyšlo to. Skončila sice jako čtvrtá, ale s výbornou. Byl to u paní Ubrové velmi pěkný úspěch. Výborné hned tak nedává. Po odvystavování jsme hned začali balit a po krátké pauze na jídlo, jsme se dali na cestu domů. Já, stejně jak ráno, cestou opět Honzíkovy usnula. Tímto se ještě znova, jako houby-spolucestující, kaju. Po příjezdu do Ústí jsme se ještě na chvíli stavovali u Libušky v Kekulově, chvíli si povídali a probírali výstavu. Posléze jsem si vyzvedla Barušku a Kubíka a nechala se se všemi odvézt domů. Byl to hezký den.

16.10.2009 Výstavy, aneb co čas vzal a i dal...

Nyní to vezmu trochu rozsáhleji neboť od naší klubové výstavy se toho stalo moc. 19.9.09 se konala, při klubových výstavách KCHMPP i krajská výstava pro pár plemen a mezi nimi byli i Shi tzu. Cvičně, ještě před Světovou výstavou psů, jsme naše miláčky přihlásily. Ríček vzal tuto výstavu velice zodpovědně a předváděl se jak o život i když byli v kruhu jen dva představitelé. Vyhrál a nakonec si odnesl i Krajského vítěze. Při závěrečných soutěžích se dostal i mezi 5 nejlepších psů tohoto dne, ale o vítězství nakonec bojovali psi ocenění na speciálních výstavách, což se dalo i předpokládat. Rézince se též dařilo a bylo znát, že jí to i baví. Pan rozhodčí, Andraš Polgar jí ohodnotil V1 VT. Měli jsme velkou radost, i když krajského vítěze už nezískala.  Toto byla pro mne poslední hezká chvilka na dlouhé tři týdny. Ve čtvrtek, 24.9.09 mi zemřela maminka, což byla pro mne velká rána. Ještě jsem se nestačila z toho trochu vzpamatovat a v neděli 27.9. mi vážně onemocněl Ríček a mnoho nechybělo a byl by mi umřel taky. Dostal prudký zánět žaludku a zánět ledvin a hrozil kolaps jedné z ledvin. Ještě, že na to přišel pan doktor Vojtek včas a  účinnou léčbou se mu ho podařilo dostat zpět na nohy. Ričín hodně zhubl, byl kost a kůže a já několikrát nad ním brečela a bála jsem se, že o něj příjdu. Je to ale bojovník a svůj boj vyhrál. Postupně zas, při velmi přísné dietě (vařená kuřecí svalovina a pasta pro rekonvalescenty) začal nabírat sílu a tím i nějaká deka. Několik dní před Světovou výstavou, spolu s Evropskou klubovou výstavou konanou v Bratislavě, pan doktor rozhodl, že Ričínek na tyto výstavy může jet, pod podmínkou, dodržení diety. Před odjezdem měl již Ríček 20 dkg své původní váhy zpět, ale stále mu ještě do skvělé kondice hodně ztracené váhy chybělo. Silná antibiotika se mu podepsala i na velké ztrátě srsti. Na tyto výstavy jsme zkrátka jeli s tím cílem, aby hlavně Ričína znovu nakoply, protože výstavy zcela miluje. Naše velké přání bylo, umístit se v první 10 a získat ocenění - výborný. S tímto vším jsme v pátek v poledne odjížděli směr Hluk, kde jsme měli zajištěný nocleh na dvě noci, u naší milé a hodné přítelkyně Marušky Směšné, která se o nás starala, jak o své děti. A to ne jen o nás, lidi, ale i o naše chlupaté miláčky. Ričínkovy navařila kuřecí masíčko, která já nakonec zapomněla vzít s sebou a Ričínkovy pak byla nucena koupit půlku grilovaného kuřete. Ale to předbíhám. V pátek po příjezdu k Marušce, jsme dostali opulentní večeři, která se téměř nedala sníst a zapili jí vynikajícím burčákem a šli brzy spát.Po cestě jsme byly hodně unavené. Ráno byl budíček ve čtyři hodiny a noc byla krátká. Po vydatné snídani jsme se záhy vydali na cestu a po krátkém zakufrování, ale díky Libuščině intuici a díky navigaci jsme byli brzy v cíli na parkovišti. Po krásném počasí v pátek, se během noci velmi ochladilo a začalo poměrně hodně pršet. Na místě jsme ke svému zděšení zjistily, že vystavujeme venku, jen pod stanovým přístřeškem. Rozčarování bylo veliké. Bála jsem se, jak Ričín v takových podmínkách vše zvládne a neonemocní mi znova. Zima byla taková, že se neklepali jen lidi, ale především i psi. Byli jsme zklamaní. Po rozkoukání a přivítání se všemi známými a vyvenčení Ríčka za deště, jsem začala hned s přípravou na výstavu. Ráno šel chvíli proud a tak jsem ještě stihla Ričina přefoukat a vysušit. Začala jsem česat hned po vypití raní kávy. Po připravení Rézinky a Ríčka zbylo už jen čekat.. Na nervozitu ani nebyl čas. Při vstupu do kruhu jsme zjistili, že místo původních 3 kluků jsou nakonec 4. Jednoho, během posuzování, přeřadili ze třídy mladých do mezitřídy . Na evropskou výstavu trochu divný postup, no ale budiž. Tuto výstavu posuzoval stejný rozhodčí, jako mezinárodní výstavu v Ml. Boleslavi koncem srpna, pan M. Baskaran ze Španělska. Tehdy jsme skončili jako druzí. Tentokrát, přez nádherný posudek, který Ríček dostal skončil jako výborný 4. Za výbornou jsem byla nesmírně ráda, byla jsem si vědoma toho, že po prodělané nemoci není Ričínek v příliš dobré kondici. Rézinka skončila jako výborná 5. Kromě počasí, dojem z výstavy kazil i nepořádek, který po sobě, na místech určených k venčení, nechávali vystavovatelé několika dalších plemen a zápach, který se odtud linul byl hodně silný. A pak, ta zima, ta byla hrozná. Byly jsme rády, že jedeme zpět do asylu k Marušce a jejím hafíkům. Především Maruščiny holčičky se Ričínkovi velice zamlouvaly a byl z nich celý vedle. Opět neskutečně dobré papu a brzký odchod na kutě, neboť tentokrát jsme měli v úmyslu vstávat ve dvě hodiny. Ale nakonec, shodou okolností jsme vstávali už v půl druhé, což bylo jen dobře. Po snídani (vynikající), rychlé rozloučení a odjezd. Po chvíli tápání, příjezd krátce před půl pátou k výstavišti (byli jsme asi šestí), odbavení a do haly, kde jsme vystavovaly, jsme vcházely jako první. Po vybrání místa jsme ještě zabraly plac pro Ivu Fremrovou, která též nocovala u Marušky, a Evičku Býškovou ( přijeli o chvíli déle - taky kufrovalý) jsme vybalily a začaly se rozkoukávat. Tolik krásných šicek pohromadě jsem neviděla. Jedna hezčí než druhá. Věděla jsem a viděla zároveň, že to bude těžké. Říkala jsem si stále, že když dostane Ríček výbornou, zvláště po tom, čím si za poslední dva týdny prošel, že to bude vynikající úspěch a když velmi dobrou, tak také dobře. Hlavně když je zase zdráv. Během dopoledne jsem v pohodě až neskutečné učesala Ričínka a posléze i Rézinku. Nás posuzoval německý rozhodčí pan Christofer Habig a Rézinku, finská rozhodčí Marja Talvitie. Oba byli velice přísní a ocenění ,,dobrá,, dostávali velice hezcí jedinci. Na ,,velmi dobrou,, si dosáhli ti co už měli i ledajaká ocenění a ,,výborná,, byla jak sen. Před námi byli v kruhu Francoužští buldočci a po nich hned nastupovali kluci z mezitřídy, takže jsme šli vlastně ze šicek do kruhu jako první. Kluků bylo celkem 14. Když jsem je viděla, pomalu mě opouštěla odvaha. Na Ríčkovi ale bylo znát, že si to užívá. Po vstupu do kruhu hrdě zvedl hlavu a přímo tam vplul. Ani jsem mu nemusela říkat co a jak. Věděl to. Když byla potřeba, aby stál, tak stál. Když jsme běhali, bylo to, jako by letěl. Po posouzení na stole, kdy jsem slyšela samé excelent a samé superlativy jsem si říkala, že to nemusí být až tak zlé, že se mu Ríček snad líbí, na zemi opět celou dobu stál, což se o jeho kolegách nedalo říci. Když byli všichni posouzeni na stole, dali jsme se opět všichni do pohybu. Všimla jsem si, že se pan rozhodčí každou chvíli dívá na Ričínka a bála jsem se zlého. Náhle nás zastavil a pokynul Ríčkovi a ještě třem dalším psům, abychom šli stranou. Myslela jsem, že už končíme. Ne, začali postupně odcházet z kruhu zbylí psi a my čtyři se dali do pohybu. Uběhli jsme znovu asi tři kola a já jak ve snu vidím jak mi kyne, abych se postavila za číslo 1 - CAC. Já stále ještě nechápala co se děje. Až když jsem viděla, že nás s Ríčkem všichni fotí, začalo mi to docházet. Rozbrečela jsem se jak malé děcko a nemohla přestat. Stalo se to, v co jsem ani ve snu nedoufala. RÍČEK (můj malej Ričínek, kterej mi málem před 14 dny umřel) vyhrál. RICCO Z KRAJE MLH vyhrál mezitřídu. Chodilo mi gratulovat spousta lidí, známých, neznámých. Bylo mi moc krásně a zároveň ze mě spadla tíha posledních 14 dní. Úmrtí mé staré maminky, nemoc Ričínka a strach jak dopadnou jeho testy, na které měl jít následující týden. Pak už se vše dál odehrávalo jak ve snách. Ještě jednou jsme nastoupili do kruhu, a to o získání titulu CACIB. Tam již ale zabodovali starší a vyspělejší kluci z vyšších tříd. Zasloužili si to. Pak už jsem jen čekala, jak dopadne Ríčkova sestra - Rézinka. Těch bylo též 14. Rézka se paní rozhodčí líbila, ale ne zas tak, jak Ríček panu Habigovi a tak skončila jako 6, s oceněním velmi dobrá. Po posuzování jsme se pomalu začaly balit a než jsme se vydali na cestu, oběhly jsme pár stánků a nakoupily, co jsme potřebovaly. Po třetí hodině jsme se vydali na vítěznou cestu domů. Já stále ještě plná euforie a štěstí a taky hrozně unavená a nevyspalá ale především ŠŤASTNÁ.  Po přejetí česko-slovenských hranic jsem dala všem co nám drželi pěsti na vědomí jak jsme dopadli a já (ještě jednou se omlouvám) jsem usnula a vzbudila se kousek za Prahou. Chudák Libuška. Táhla tu káru skoro celou cestu se spící posádkou. Po příjezdu do Ústí Libuška zavezla Janinu domů, já si v Kekulově vyzvedla zbytek smečky a jela jsem domů. Hrozně unavená a hrozně šťastná. Maminka by z nás měla radost. A co dál? 18.10. nás čeká Národka v Brně. 
PS: Po krevních testech, které Ríček dnes absolvoval je dle pana doktora Vojtka již zdráv .
Zbývá mu ještě nabrat alespoň půl kila a bude jak dřív. Mám z něj radost.

11.10.2009 Světová výstava psů - Ricco z Kraje mlh Výborný 1 CAC ze 14 psů, pouze 4 psi získali výbornou!!!
Rézy z Kraje mlh Velmi dobrá (6) ze 14 fen - pouze 4 feny získaly výbornou!

10.10.2009 Evropská speciální výstava tibetských plemen - Ricco z Kraje mlh Výborný 4; Rézy z Kraje mlh Výborná

19.9.09 Krajská vstava KCHMPP - Ricco z Kraje mlh V1, VTM, Krajský vítěz, užší výběr 5 na BIS; Rézy z Kraje mlh V1, VMT

13.9.2009 Dole přidány další fotografie z MVP Mladá Boleslav a povídání o Klubové výstavě Shih Tzu v Praze...

Tak se nám podzimní výstavy rozjely naplno. Je tu polovina září a nás s Ríčkem čeká další z důležitých výstav tohoto roku. Však si taky dáváme s přípravou na tuto výstavu práci. Neboť nyní, co má Ríček srst až na zem, je v týdnu naložený v oleji, jak já říkám - je naolejovkovaný - dá nám nyní koupání a v důsledku toho i vysoušení dost práce. Obnáší to třikrát důkladně vyšamponovat do vysoké pěny, důkladně vypláchnout šampon, přelití okyselenou vodou a nakonec patřičný kondicionér, který dodá srsti lesk a pružnost a zvýrazní krásu srsti, kterou bezesporu šicunky mají. Při vysoušení je nejlepší učesat pěšinku a rozdělit srst pro vyčesání top knotu hned v den koupání na ostro. Ušetří to hodně práce a nervů při česání před výstavou. Pak již stačí vše jen doladit. To ale stále zatím píši o sobotě. Avšak nastává den ,,D,,. Je neděle 13.9.09 moc se mi nechce vstávat a mám divný pocit marnosti. Nic jiného mi nezbývá, než vstát, neboť kromě výstavy, mě odpoledne čeká 13 bonitací. V půl sedmé mě vyzvedává Janička, cestou přibíráme Libušku s Rézkou a zjišťujeme, že Bára zas nejede. Je nemocná. Cesta do Prahy uběhla rychle povídáním, chvíli jsme kufrovaly, protože jsme nemohly najít hotel ,Step, ale i to nakonec dopadlo dobře a my stály přímo na parkovišti, před recepcí. Příchod do výstavních prostor, odbavení a zabrání míst pro česání a odpočinek bylo během chvilky za námi. Po chvilkovém ohromení z prostorného, velkého sálu a i celkového prostředí, jsme vypakovaly vše potřebné, připravily si snídani a potom se ještě rychle snažily pozdravit všechny známé. Čas rychle letěl a tak bylo třeba i spěchat. Já měla na starost Ríčka s Rézinkou, která nám hned z kraje jasně dala na jevo, že tato výstava pro ni není procházkou růžovou zahradou a pěkně v kruhu, ještě před výstavou, trucovala i zlobila. Zkrátka odmítala chodit. Janina pomohla učesat své bývalé děti a pomohla i s předvedením jednoho klučíka ve třídě mladých a již byla řada na nás. Tuto výstavu posuzoval pro všechny neznámý posuzovatel - pan FRANCESCO COCHETTI z Itálie. Všichni jsme na něj byli zvědaví. A bylo proč. Byl velice korektní, velice slušný a příjemný ke psům. Z mého hlediska se mu, až na příliš velkou lásku ke světlým, zlato bílým šickám, nedalo vytknout. Spolu s Ríčkem, v mezitřídě kluků, do kruhu nastoupilo celkem 5 psů, pět rivalů tohoto roku. Již při nástupu do kruhu jsem si všimla, že několikrát po sobě se upřeně díval na Ríčka a já nevěděla, zda je to dobře a nebo ne. Nechal nás chvíli chodit do kruhu a poté začal důsledně kontrolovat celou kostru jednotlivých kluků na stolku a následně se díval i na projev za chůze. Šlo to rychle. Ač jsme byli jako čtvrtí, byl Ríček na stolku nato šup. Pořádně byl prohlédnut, prohmatán a zkontrolován a já s velkou úlevou sledovala překlad do češtiny, kde jsem slyšela posudek téměř bez vady. Jen zadní nohy se mu zdáli široko od sebe (což si myslím že je dobře - nevím), jinak bylo vše v pořádku já cítila, že se mu líbí. Potom jsme ještě čekali na posouzení Xinga-Atreie, který byl jako poslední v kruhu. Pak nastala ona ,,chvíle,, Psi připraveni v postoji na zemi, po pokynu jsme se vydaly v rychlém tempu do chůze v kruhu. Po dvou kolečkách nejprve pokynul Bamboo z Ivafre - V1 CAC, jako druhému Ríčkovy (Ricco z Kraje mlh) - V2 Res CAC a jako třetímu Prince Royal of Iveko-Dog - V3. Poslední s výbornou skončil Alfréd z Ivafre. Měla jsem nepředstavitelnou radost. Vůbec jsem nepočítala s takovým umístěním, protože tito kluci ve třídě stále s Ríčkem soupeřili na nejvyšších postech. Snaha předešlý den se vyplatila. I když, na druhou stranu pohledu - po OSMÉ letos na velké výstavě DRUHÝ. Potom jsme čekaly jak zabodují Ríčkovy sestry Rézy a Rebeca. Žádná sláva se nekonala. Ani jedné se moc do vystavování nechtělo. Z pěti fenek Rézka skončila na 4 místě s VD a Rebeca bez pořadí též s VD. Ale i to je výstava, ta druhá část. To když si pejsek postaví hlavu a přes to vagon nejede a hlava to nebere. Po odvystavování jsem nechala Ričínka a posléze i Rézinku vyfotografovat od profesionálů, s Janinou jsme si došly na oběd a všichni jsme čekali na odpolední bonitace, které se protáhly až do 18 hod. Domů jsem se tentokráte opravdu těšila. Cesta uběhla rychle, ke konci nám trochu sprchlo. Po návratu do Ústí jsem si ještě z Kekulova (od Libušky) vyzvedla Kubíka a pádila domů, jak jindy ne. Byl to dlouhý i když moc hezký den. Výstava se nám vyvedla a o tom to je!!!

 

3.9.2009 Přidány výsledky a povídání z posledních dvou výstav - KV Karlovy Vary a MVP Mladá Boleslav...

Mezinárodní výstava Mladá Boleslav

22.8.09

V Karlových Varech jsem se namlsala a tak jsem se zas těšila, jak už dlouho ne. Ač jsme se na tuto výstavu původně hlásily s Janou, já jela na výstavu opět, jako minulý týden s Honzou a ona s dětmi k moři. Celý týden bylo hezky a pěkné počasí hlásili i na neděli. Bylo. Ráno sice bylo chladno, což mě, ani psům nevadilo. V poledne bylo hůř, bylo vedro. Venku sice pofukoval větřík, takže bylo příjemně, zato v hangáru bylo na padnutí. Před posuzováním šicunek byly na řadě Papilloni a bylo jich hodně. My šli jako vždy kolem poledního. Tentokrát nás posuzoval, neznámý posuzovatel ze Španělska, pan Martin Baskaran. Byli jsme na něho zvědaví.A bylo proč. Byl velice zdvořilý, důsledný a důkladný. I co se týče pohybu, všem nám dal zabrat. Přátelé mi po posuzování s úsměvem říkali, že mi viděli v očích - smrt na jazyku. Nevadí, stálo to za to.
Do mezitřídy, kam Ričínek už od druhé poloviny srpna patří, nastupovaly celkem 4 renomovaní kandidáti na vítězství a Ríček byl 5. Všechny kluky důkladně, od hlavy až k patě prohlédl a potom nás nechal běhat. A jak jsem již psala, běhalo se jak o život. Nakonec se mu v této třídě nejvíce líbil ruský pes pani Iriny Cherkasove - Safron Sherhy Unique Style, který se mě líbil též a odnesl si CAC. Na druhém místě, k mé velké radosti, skončil Ricco z Kraje mlh (Ričínek) a já nevěděla, jestli to je pravda a nebo se mi to zdá. Nezdálo, a jak jsem se všimla, radoval se i Ričín - poprvé co ho vystavuji jsem si všimla, že má z toho radost. Pořadí psů nakonec skončilo v obráceném gardu, než jsme nastupovali do kruhu. Potom jsme čekali s Ríčkem na posouzení psů v ostatních třídách a následném nastoupení do kruhu o zadání CACIBa, to už jsme oba věděli, že bychom toho chtěli moc a šli jsme pouze jako statisté se opět proběhnout do kruhu. CACIBa dostal pes paní Ivy Fremrové Ch. Vong-Kong Shah Abbas.
Po odvystavování jsem se šla projít po výstavišti, navštívila pár přátel, nakoupila co bylo třeba a kolem 15.hod jsme se vydali na cestu zpět domů. Zbytek odpoledne jsme proklábosili u Libušky a Honzíka doma, pojedli, popili a v podvečer nás spolu i s Kubíkem, který měl u nich opět jednodenní azyl, odvezli domů. Ještě dlouho do noci jsem byla plná dojmů z této výstavy a stále jsem na ni vzpomínala. Za 14 dní opět nashledanou na další - tentokrát klubové výstavě v Praze, v hotelu Step.


22.8.09 Krajská výstava Karlovy Vary

Pomalu se blíží druhá polovina výstavní sezony, kterou alespoň pro mne vždy otvírají Karlovy Vary. Ty jsou má srdeční záležitost a vždy tam jezdím ráda. Líbí se mi tamější atmosféra a nevím jestli se mi to jen zdá, ale připadá mi, že jsou tam lidé na sebe nějak milejší a hodnější. Tentokrát jsem jela s kamarádem Honzou, přítelem Libušky, protože holky (Jana s Libuškou) byly zaneprázdněné. Ríčkovi a Rézince jel držet tlapky i taťka Kubík a náležitě si to užíval. Po celý den bylo, na výstavu pořádanou venku, nádherné počasí. Přijeli jsme brzy jako vždy a zabrali jsme pěkná místa na tribuně, hned vedle další sestry Ríčka - Rebeky, která přijela podpořit svého nového partáka Azzara, kterého jí její panička (Eva Papežíková) pořídila, aby jí nebylo smutno . Bylo přihlášeno 19 šicáčků, což je na krajskou výstavu dost velký počet. Z tohoto počtu se jich nakonec 7 nezúčastnilo. Tuto výstavu posuzovala paní posuzovatelka Jaroslava Ovesná, která dnes měla vynikající náladu a i cit ke všem psíkům. Před námi bylo hodně psů - byli jsme v kruhu jako poslední a tak jsme čas trávili povídáním, vyprávěním a přípravou psů do kruhu.
Kolem poledního jsme šli do kruhu. Ríček měl ve třídě jen jednoho kolegu - Beltina od Šumavské brány, kterému se nechtělo moc běhat s ocáskem nahoru - a běhali jsme, na to teplo i počet psů v kruhu, dost dlouho. Nakonec se paní Ovesná nad námi ustrnula, Ríčkovi zadala V1 VMT a my čekali na to, kdo postoupí v dalších třídách do klání o Krajského vítěze. Tam se utkal, tak jako v Kladně s Uniqem a Dájíkem - Veroniky Johanovské, a po zásluze vyhrál Krajského vítěze ICH. DAY BREK Bohemia Acro. Máme se ještě co učit. Potom jsme ještě čekali na posouzení Rézinky, která byla v kruhu spolu s JCH Beezie od Šumavské brány. Rézinka se paní rozhodčí také líbila více, získala V1 VTM, ale o Krajského vítěze jí nakonec porazila Uli Fantazia z Ivafre.Chvíli jsme ještě pobyli a krátce po druhé hodině se vydali na cestu domu. Karlovy Vary opět nezklamaly. Za týden nashledanou v Mladé Boleslavi na Mezinárodní výstavě psů.


 
 

12.8.209 Oblastní výstava KLADNO

Přestože Janička byla dost nemocná a její holčička Baruška se rozhodla, že po dvou měsících bude opět hárat, tak i přes to vše mě s Ríčkem, ráno v sobotu 8.8.2009 v šest hodin naložila a se všemi nezbytnostmi jsme se vydaly směr Kladno, kde se konala oblastní výstava. Do Kladna jsme dorazily v pohodě a zaparkovaly tak, jak jsme mohly nejlépe. Kámen úrazu byl, najít místo ,kde se vlastně bude vystavovat. Udávané Sletiště je vcelku velký areál a hal je tam povícero. Nějaký čas jsme hledaly, kde to vlastně bude, až jsme nalezli dva ručně psané letáky na vchodových dveřích haly pro košíkovou a spol., a před vstupem několik rozestavěných stánků s drobnostmi pro hafíky. Nebyly jsme sami, kdo hledaly. Bylo nás hodně.
No nic, po nutném odbavení u vstupu, a nalezení kruhu pro vystavování, jsme zjistily, že šicáčků bude opravdu hodně - 3. Sice přihlášených šicunek bylo celkem 6, ale ostatní nedojeli. To znamenalo, že Ríček byl v mezitřídě sám, ve třídě otevřené byl Uno a ve třídě šampionů Day, oba kluci Verči Johanovské. Celé dopoledne jsme si povídaly a zároveň chystaly své miláčky do kruhu, ve kterém posuzovala paní posuzovatelka Olga Dolejšová. Na řadu jsme přišly téměř v pravé poledne, vedrem padali nejen páníčkové ale pomalu i psi. Bylo nepředstavitelné vedro a dusno. V hale se vzduch téměř nehnul. Posuzovalo se na parketách a tak většina psů tam prosvištěla skluzem. Pouze několik málo psů se předvedlo tak, jak mělo. Ríček, vzhledem k tomu, že máme doma klouzavé dlaždice, na kterých řádí spolu s Kubíkem, problém s chůzí neměl a chodil, tak jak jindy. Ne tak oba kluci Johanovských - Uno nechtěl nosit ocásek a zvedl ho s pomocí až na stole a Day nechodil vůbec, vzal to skluzem.I  tak všichni kluci dostali V1, VTř. Od rána jsem byla přesvědčena, že oblastního vítěze dostane Day (Ich.Day Brek Bohemia Acro - je to moc krásný pes a moc se mi líbí), ale k překvapení nejen mému, ale i Johanovských a nakonec i všech kolem, titul dostal Uno (MultiCh.Unique Chacha Bohemia Acro), byť s ocáskem dole. Po odvystavování jsme si daly ještě společně kafčo s Láďou a Verčou, zabalily všechny věci a vydaly se s Janinou domů. Nejprve jsme se zastavily u Libušky na kávičce a šlehačkovém poháru, kde jsme jí povyprávěly nejnovější zážitky, vyzvedla jsem si Kubíka který ,, byl u tety Líby na letním bytě,, a posléze se vydaly k domovu. Nebýt těch zmatků po ránu, tak výstava byla vcelku, až na nějaké zádrhely hezká a hlavně pohodová. Další výstava nás čeká v Karlových Varach za 14 dní. A ještě něco - chci poděkovat Janičce, že přes to, jak jí bylo, s námi do Kladna jela a nezalezla, jak by se dalo očekávat, do kanafasu. Jani, děkuji!

19.7.2009 Národní výstava  Mladá Boleslav.

Sobota 18.7 byla jak vystřižená z partesu. Déšť se střídal s průtržemi mračen a o co více bylo vody venku , o to víc bych jí potřebovala doma, tedy té teplé, neboť nám byla teplá voda vypnuta a já s Ríčkem byla nucena cestovat k Libušce, která nám poskytla ve své koupelně azyl.

Tentokrát jsme na výstavu jeli s Libuškou, neboť Janina se odjela rekreovat do teplých krajin a výstavu tentokrát vynechala. Celkem o nic nepřišla.

Vneděli již od rána bylo počasí podobné tomu v sobotu, bylo dusno a mokro skoro všude. Máme štěstí, že se šicunky vystavovaly v hale, kde sice nepršelo, za to tam bylo skoro jako v prádelně. Ráno a ještě jednou dopoledne po venčení jsem musela Ríčka celého přefoukat, neboť po každém venčení byl mokrý. I tak mu to před vstupemdo kruhu moc slušelo. Srst mu už dorostla až na zem a bylo znát, že je v kruhu nejstarší. Chodil i stál jak z partesu, choval se přímo vzorově a přez to se panu posuzovateli Leoši Jančíkovi nezdál být až tak hezký, jako nový, mladý konkurent, ANDY Diamont Wingate - Martinky Smetanové, který dostal V1 CAJC. Přez to, že v posudku od pana Jančíka před třemi nedělemi má perfektní, typické úhlení obou párů končetin, dnes se mu zdálo, že má Ríček užší postoj zadních končetin a to ho odsunulo na druhé místo. Asi tomu nerozumím, myslela jsem, že úhlení ani postoj se tak rychle nemění, ale budiž. Je to jen soutěž a k té patří i trocha toho zklamání a lítosti. Třetí -V3 obdržel O' CONOR ze Slavonína a čtvrtý GREAT LUCKY BOY Sylva Dog Bohemia. Touto výstavou skončila pro Ríčka možnost dokončit si Klubového Junioršampiona. Co se dá dělat, jedeme dál.

Vzhledem k tomu, že Janina na této výstavě nebyla, čekaly jsme na posouzení Rézky. Čekaly jsme s Libuškou, že to moc slavné nebude a naše očekávání se splnilo. I když chodila tentokrát celkem dobře, přesto bylo již od počátku jasné, že na své dvě konkurentky nemá. Vyhrála fenečka AISHA Diamont Wingate V1 CAJC, a V2 dostala PRINCESS MENDY of Iveko Dog. Rézka skončila čtvrtá s VD4. Po odvystavování jsem chystala vše na bonitaci, která začala vzápětí po odvystavování shih tzu. V pozdních odpoledních hodinách po bonitaci jsme se vydaly k domovu, jak jinak, než v dešti. Cestou sice pršet přestalo, ale o to větší spršku dostala Libuška při vystupování z auta doma. Během několika vteřin byla promočená až na kůži. Mě domů odvezl  Libuščin Honza. Po cestě na Střekov pomalu přestávalo pršet a já schytala při vystupování z auta u našeho domu, už jen pár kapek. Inu, tato výstava byla pro mne stejná, jak to letošní počasí.   

                                                     

   

                                  

 

 29.6.2009 Téměř celý týden bylo zataženo, chladno a pochmurné počasí občas prostřídal déšť. Rézinka onemocněla a tak se na mezinárodní výstavu do Brna, 28.6.09 chystal pouze Ríčnek a Barbara. Na severní Moravě byly povodně a přitom stále pršelo. Meteorologové ,,slibovali,, přívalové deště a v pátek a sobotu záplavy postihly Jižní Čechy. Měly jsme s Janinou obavy z toho co nás může cestou do Brna potkat, ale naštěstí se nestalo nic,co by bylo neobvyklé. Do Brna jsme ráno přijely mezi prvními a za celkem suchého počasí, jsme své věci, včetně hafíků, převezly do haly, kde se mělo posuzování našich miláčků uskutečnit. Přesto, že bylo teprve sedm hodin ráno, v hale již bylo velmi dusno. Potily se snad i klece. Po obvyklé snídani a prohození pár postřehů a zážitků z minulého týdne - kdy jsme se vesměs viděli, jsme začaly chystat psy, protože jsme šli hned ráno na řadu, jako jediní v kruhu. Posuzoval nás pan Robert Kubeš, který byl i původně delegován. Posuzovat se začalo tak jak mělo, krátce po deváté hodině. Po odvystavování pár štěňátek, která byla jako vždy velmi roztomilá, a některá se tvářila jak staří harcovníci šel do kruhu Ričín ještě spolu s 3 dalšími kluky. Jako nováček tam byl psík od Ivy Framrové a bylo na něm vidět, že je to první výstava nejen jeho, ale i jeho páníčka, ale oba byli roztomilí. O titul CAJC pak spolu ,,svedli boj,, Ríček spolu s Princem - viz předchozí výstavy. Další tu byl ještě Xing-Atrei, kterého ale kluci brzy ,,vyšachovali,, a svedli boj mezi sebou. Opět, tak jak už se stalo zvykem, o prsa vyhrál, stejně jako i minule, Princ paní Žourkové a Ríček se vracel z kruhu ven s výbornou 2.
Nějakou chvíli jsme čekali na excelentní vystoupení Barbary, která byť byla v kruhu sama, šlapala jak o život. Ale tak, jak to v životě bývá, ač bylo všechno nej, panu posuzujícímu se nelíbil Baruščin stočený ocásek natolik, že jí nakonec dal jen nadějná 1, s tím, že si počká, co udělá čas. Po odvystavování našich ,,dětí,, jsme se šly projít po výstavišti, zkouknout krámky, a tak podobně, ale dalo se do takového deště, že jsme se vrátily zpět a daly se do balení na cestu domů. Než se vše narovnalo do auta, byly jsme tak promáčené, že bylo nutno celou zpáteční cestu topit, aby vše uschlo a my všichni, včetně hafíků nenastydli. Po návratu do Ústí jsme se ještě stavily u Libušky, vylíčit nejnovější zážitky z dnešního dne a zároveň vyzvednout Kubíka, který byl u nich na dvoudenní rekreaci. Po návratu domů jsme všichni, plní zážitků odpadli a spali až do rána. Nyní nás čekají tři týdny bezvýstavní rekreace. Koncem července - na shledanou v Mladé Boleslavi!

22.6.2009 Přidáno povídání a výsledky z našich posledních dvou výstavních víkendů...
Neuběhl ani týden,(kdy nás strašili že víkend proprší) a já znova koupala a to hned oba kluky. I když v sobotu 20.6.09, na klubové výstavě KCHMPP byl vystavován jen Riček, tak v neděli 21.6.09, na naší 1. Krajské výstavě v Trmicích šli do kruhu oba kluci, Ricco i Kuba. S počasím jim to nevyšlo. Po oba dny bylo hezky, příjemně, počasí akorát na výstavy . Jen odpoledne a to oba dny trochu sprchlo. Na vynikající náladě nám to neubralo.

Krajská výstava TRMICE 21.6.2009

Ráno jsme si přivstaly, abychom pomohly ještě s posledními přípravami výstavy a mohlo se začít. Jak jsem již psala, počasí vyšlo i dnes, a toho jsme se báli nejvíce, neboť tato výstava se koná venku, v zámeckém parku, v areálu Kynologického klubu. Tentokráte jsme, dá se říci výstavu se šickama v kruhu začínaly. Posuzoval nás pan Leoš Jančík a šlo mu to pěkně rychle od ruky. Ríček šel na řadu pořadově jako druhý a dá se říci, že mu tato výstava sedla i když byl bez konkurenta. Předváděl se jak o život, a já měla z něj radost. Ne proto že dostal V1 VTM, ale z toho, jakou měl do předvádění se chuť, a měl z toho i radost. Za Ríčkem nastoupil po půlroční odmlce I Kubík (Man In Black), který se též panu rozhodčímu líbil a zadal mu též V1 VTO, a jeho kolegovi - interšampionovi Unique Cha Cha Bohemia Acro zadal V2. Pak už jsme čekaly jak dopadnou naše holky  a to Baruška ve třídě dorostu a Rézinka ve třídě mladých. Opět Barbara se velice líbila a dostala VN1, do odpoledních soutěží však nezasáhla, nebyly pro dorost vyhlášeny. Rézinku jsem vedla tentokrát já, Vzala jsem jí hezky nakrátko aby věděla, že žádné lumpárny jí trpět nebudu a tak spolu se svou sestrou Rebecou běhala v kruhu mladých fen jak o život. Dá se říci, že o fous před Rebecou vyhrála a to doslova, neboť Rebeca je neměla tak krásně bílé jako Rézka. Dá se říci, že se všechny děti taťkovi Kubíkovy vyvedly. Může být na ně hrdý. V odpolední soutěži již Ríček nezabodoval. Bylo dost velké teplo a bylo na něm vidět, že je už unavený, já ještě víc a tak nevím kdo to víc pokazil. Jinak výstava se vydařila a zůstal po ní hřejivý pocit, jako po všem, co se povede. Za rok v Ústí na shledanou.

Klubová výstava MLADÁ BOLESLAV 20.6.2009

Po příjezdu na výstaviště a nezbytném odbavení vstupní kontrolou, jsme vystály dolík, než nás vpustili do haly. Získaly jsme super místo, mezi samými přáteli a měly nějaký čas na popovídání si. Byla zkrátka legrace, a tak to má být. Po zjištění v katalogu, že jdeme, jako poslední v kruhu, nikdo nespěchal. Posuzovala nás nám neznámá posuzovatelka z Maďarska paní Bánhidi Pálne a šicunek bylo celkem 28. Před nástupem do kruhu jsem Ričínka načesala (už se to dá i takto napsat, protože mu srst krásně zhoustla a i narostla), ale Ríčkovi se tam nějak nelíbilo, zlobil, nechtěl držet a i v kruhu bylo znát, že nemá svůj den. Nakonec si dal říci a předvedl se hezky. Paní posuzovatelce se moc líbil, ale nakonec dala přednost jeho konkurentovy Princi Royal of Iveko Dog. Dle překladatele upřednostnila jeho kratší formát. Princ dostal V1,CAJC a JBOB + res.BIS mladý pes a Ríček V2. U ostatních kluků to tak veselé nebylo, rozdávaly se velmi dobré ostošest a to i u takových, kteří sbírají trofeje, kde se dá. Když přišly na řadu holky, moc jsme fandili naší kamarádce Janičce, která vystavovala svou holčičku - Barbaru z Jižní růže ve třídě dorostu ( u paní rozhodčí zabodovala a ta jí poslala do odpolední soutěže, kde skončila na krásném 3 místě), a Rézinku z Kraje mlh, patřící kamarádce Libušce Holakovské, která již po několikáté stávkovala a nechtěla vůbec chodit a tak po zásluze dostala VD. Nebyla ale v této třídě sama, kdo zlobil. Dá se říci, že více méně zlobily všechny a na výbornou neměla skoro žádná. Holky měly svůj den. Po výstavě jsme si ještě stihly prohlédnout prodejnu s keramikou a pokoupit pár maličkostí, a v Kravařích si dojít na super dobrou večeři, kam mě Janička pozvala. Po návratu domů jsem nakrmila kluky a po krátké době jsme se uchýlili do pelíšků, neboť nás čekala naše domovská výstava, kterou jsme pomáhaly připravit v Trmicích u Ústí n.L.

Národní výstava KLATOVY 13.6.2009

Celý týden vládlo nepříliš přívětivé počasí, chladno se střídalo s deštěm . Toto počasí nevěstilo nic dobrého a přesto se stal téměř zázrak. Jako mávnutím proutku bylo v sobotu, ale zvláště v neděli, nejen hezky, ale přímo nádherně. Po příjemné cestě s malými zádrhely před odjezdem jsme dojely do Klatov, kde nás přímo překvapili. Zaparkovaly jsme s Janinou přímo u haly a odbavení bylo téměř bleskové, vjezd do haly zimního stadionu téměř za rohem a překvapením pro nás byl nádherný modrý koberec po celé ploše stadionu. Po ránu nám tam sice bylo chladno, ale již za pár hodin jsme byli velice rádi, že jsme ve uvnitř a ne venku, kde panovalo veliké teplo, ba přímo vedro.
Ráno po patřičné snídani a popovídání si se všemi známými i neznámými jsme se začaly s Janou chystat na vystavování svých miláčků, včetně Rézinky, jejíž panička zůstala doma. Po vyvenčení a projití v kruhu jsem začala postupně jednoho za druhým dávat do pucu, aby byli ti ,,nejkrásnější,,. Moc nám to nějak nešlo a nervózní jsem byla nejen já ale i všichni naši hafíci. Po nějaké době se mi to povedlo, ale ne tak jako jindy.
Kolem poledního na nás přišla řada. Posuzoval nás polský rozhodčí pan Rafal First, kterého nikdo neznal. Byl příjemný nejen ke psům, ale i k jejich doprovodu, ale co se posuzování týká, byl poměrně dost přísný a i vybíravý. Tentokrát jsme byly v kruhu jen dvě vystavovatelky. Oba naši kluci se panu rozhodčímu líbili a ani jeden nemá v posudku nic co by nebylo ,,výborné,, ,ale přesto dal přednost klučíkovy - PRINCE ROYAL OF Iveko dog u kterého rozhodlo, že je krátký. Jinak se mu Ríček velice líbil a hezkou chvíli se sním mazlil, ale i tak byl Ríček výborný 2. Nevadí, není všem dnům konec a výstavy pro nás nejsou jen o vyhrávání, to je vždy jen třešnička na dortu.
Zato když nastoupila do kruhu ve třídě dorostu Baruška (BARBARA z Jižní růže), mohl pan rozhodčí na ní oči nechat, tak mu padla do oka že nakonec dostala velmi nadějnou 1, čímž udělala Janičce velikou radost. Jako druhá VN2 skončila její rodná sestra, BRIANA z Jižní růže. Rézinka už takové štěstí neměla. Bylo jich v kruhu ten den nejvíce -5 - jedna hezčí jak druhá a Rézinka pro svou paličatost a laxnost (nechtěla chodit) skončila na 3 místě ovšem jen s oceněním VD3. Výbornou dostaly je 2 mladý holky a to CAJC -AISHA Diamond Wingate a V2 CAROLÍNA Z Ivafre.
Po odvystavování jsme se porozhlédly po celém výstavišti, kontrolovaly ve stáncích ,,co ještě nemáme,, a pomalu se chystaly domů. Výstava a především prostředí se nám líbilo. Ještě chvíli potom jsme si sdělovaly s ostatními postřehy z výstavy a pak se pomalu zapakovaly a daly se na cestu domu. Utekla poměrně rychle a tak unavené, ale spokojené jsme ještě předaly Rézinku jejím páníčkům, kde na nás čekala na grilu mňamka a dobré pitíčko a po chvilce vyprávění spojené s konzumací připravených dobrot jsme se vydaly k domovu. Byl to hezký den.


1.6.2009 Celý týden nebylo moc hezky a v předpovědi počasí nás s víkendem strašili, že bude ošklivo. Bylo hůř. Celou sobotu liják střídal déšť s velkým větrem a chuť koupat byla pramalá, ba skoro vůbec žádná. Nakonec jsem se přemluvila a Ríčka vykoupala. On, miláček, při večerním venčení, vlítl do mokré trávy jak dělová koule, a než jsem jakkoliv mohla zareagovat, byl mokrý jak myš. Řekla jsem si, že je to znamení a nechala to být tak, jak to bylo. A taky ano. Ráno již po cestě mraky nevěstily nic dobrého a při příjezdu do Hradce Králového začalo pršet. Ne moc , ale pršelo. Při příjezdu déšť ustal, takže jsme vše vyložily za sucha a stačili jakž takž postavil přístřešek, který s sebou pro takové počasí Janina vždy vozí, hned vedle spřízněných duší Martina Šimčíka a jeho přátel, který též vystavoval své šicunky. Jakmile jsme byly v přístřešku, opět začalo pršet. S malými přestávkami to takto trvalo celý den.
Během doby před vystavováním přijeli další známí a přátelé, až vznikla náramná atmosféra, ve které ani déšť nevadil. Povídali jsme si a navzájem radili a zas povídali a já během této doby stačila načesat a upravit 5 šicunek, z toho čtyři, které se na této výstavě účastnily. Na řadu jsme přišly až v odpoledních hodinách (před námi bylo mnoho jiných plemen). Před Ríčkem byl jeden šicí dorostenec - Franco ze Sluneční pláně, který padl paní posuzovatelce, Zuzaně Brotánkové, do oka a dlouho se s ním na stole mazlila (VN1). Ričínek byl tentokrát také sám a paní posuzovatelku, jak řekla, okouzlil. Nenašla na něm žádnou chybičku a tak jsme odcházeli velice spokojeni (V1 VTM). Takto nastoupilo postupně všech sedm šicích zástupců, mezi nimi i naše dvě holky, sestra Ríčka - Rézinka, které to dnes obzvláště slušelo ale i šlapalo (V1 VTM) a která měla jediná konkurentku ve třídě, a kamarádka (zatím) Baruška (VN1), na kterou si Ríček tajně myslí. Po odvystavování jsme čekali do závěrečných soutěží, které, jak jinak, provázel déšť. Ze všech šicích vyslanců do odpoledních soutěží, uspěla jen Rézinka, která se dostala do užšího výběru ve skupině mladých, ale nakonec vyhrála velká a krátkosrstá plemena. Je fakt, že chlupatcům to v dešti moc nesluší. Pomalu jsme potom začali všichni balit a po výstavě jsme se ještě jeli podívat na kouzelná šicu mimča Petry Sumerákové - potomky šicu kluků Janičky. Po krátké návštěvě jsme se vydaly k domovu. Přestalo pršet, vylezlo i sluníčko. Cestou jsme sice u Mladé Boleslavy stačily opět i zabloudit, ale náladu jsme si ani tak nenechaly pokazit a po 20 hod. jsme byly v Ústí. Celou dobu nepršelo. Zas jedna výstava za námi. Ale i když propršela, stejně byla hezká. Je to o lidech.


Baruška a Ričín

 

27.5.2009 Vzhledem k tomu, že mi před výstavou nebylo moc dobře, musela jsem se v sobotu moc přemlouvat ke koupání a šlechtění obou kluků, neboť Ričínkovy dělal gartde taťka Kuba (Man In Black). Kdyby kdokoliv řekl, nikam nejezdi, budeme doma, byla bych to přivítala. Ale nestalo se. A tak, jak již je dobrým zvykem, jsme ráno naložily vše, co je třeba a vydaly se za humna, t.j. do Litoměřic, kde se tato ,,Mezinárodní výstava psů,, konala tentokrát. Ráno počasí nevěstilo nic dobrého a tak jsme měly i obavy, že zmokneme. Po příjezdu do Litoměřic se obloha začala projasňovat a tak se začala všem lepšit i nálada. Po příjezdu do haly, která byla na začátku výstaviště, jsme získaly velice pěkné místo k přípravě a vybalily vše, jako obvykle. Náhle, jako mávnutím proutku, jsem byla fit, čilá, zdravá jak jindy. Hned po snídani, kterou jsme si jako vždy po příjezdu daly, jsem připravila Ričínka, protože jsem slíbila pomoc s úpravou Rézinky a Barušky. Šlo nám to hezky od ruky a během této doby jsme se stačili pozdravit se spoustou známých, kteří se přijeli na tuto výstavu podívat, a prohodit s nimi pár slov. Čas rychle běžel, alespoň mě to tak připadalo a šli jsme s Ríčkem do kruhu. Původně měli být kluci čtyři, ale jeden z rivalů se nedostavil a tak tentokrát soupeřili kluci tři a to Ríček, Saffron Sherhy X-FILES AGENT MARTELL  a XING-ATREI Kirabzer. Posuzování, bylo trochu netradiční, za prvé nás místo onemocnělého polského posuzovatele - Pawla Szemraje posuzovala polská posuzovatelka - Krystyna Szulc, která po nastoupení v kruhu začala na zemi prohlížet kluky, kteří z toho byli trochu vykulení. Například Ríčkovy se nechtělo do ukazování zubů, ale nakonec si dal říci. Potom ho posuzovala v solo chůzi a nakonec na stole. Ríček se jí moc líbil a tak posudek je samý excelent. I když oba další kluci jsou moc hezcí, a na prvních místech se střídáme - viz předchozí výstavy, Ričín ji zaujal nejvíce a dostal svůj druhý český CAJC. Potom jsme čekali, jak dopadnou holky, včetně Rézky a Barušky. Barušce to moc slušelo, ale v závěru posuzování se jí již nechtělo moc chodit a tak skončila jako VN2. Vzápětí nastoupila Rézinka spolu s GENEVIEVE Sylva Dog. Rézka opět měla svůj den, hopsala jak kůzle, takže vyhrála Genevieve CAJC a Rézka byla V2. Na závěr posuzování Ričínek nastoupil do kruhu o Junior BOB, spolu s Genevieve a k mé velké radosti vyhrál, tento titul získal a zajistilo mu to postup do odpoledních soutěží. Přesto, že ráno počasí bylo téměř uplakané, udělalo se moc hezky a odpoledne bylo přímo vedro. Ríček byl přímo splavený a samým horkem, se mu už moc chodit nechtělo. Sice si dal říci, ale paní rozhodčí Szulc už odpoledne nezaujal tolik, aby postoupil dále. Nevadí, i tak to byl zatím náš největší úspěch a těšíme se na další.
Při cestě zpět jsme kuriozně zabloudily a mohly jsme se uřechtat - skončily jsme u čističky odpadních vod. Když jsme se pořádně vymotaly na tu správnou silnici, podařilo se nám píchnout kolo - a tak SOS, přijel kamarád Honza, který pomohl autíčko přezout, a po chvíli jsme se opět vydaly k domovu, kam jsme dojeli již v pořádku:-)



13.5.2009 Neuplynul ani týden a hupky dupky, jely jsme na další, tentokrát klubovou výstavu KCHMPP, do Mladé Boleslavy. Dva dny před výstavou bylo chladno a deštivo a tak jsme se bály, jak tato výstava dopadne. Ten nahoře nám značně přál, protože nebylo jen hezky, bylo nádherně. Opět jsme dojely se značným předstihem, aby byl čas nejen na popovídání, ale i na snídani a začaly se chystat na další duel, neb se ve třídě mladých sešla, jako již delší dobu, skoro stejná sestava mladých kluků - šicáčků. Tentokráte přijel i další rival a to XING-ATREI KIRABZER. Posuzovala nás neznámá, alespoň pro mě, posuzovatelka, paní Phylis PODUSCHKA-AIGNER z Rakouska, o které jsme zprvu měly rozporuplné pocity, ale nakonec se ukázalo, že je milá jak k pejskům, tak i k páníčkům. A opět, jak je dobrým zvykem, po delším rozvažování, Ríček obsadil druhé místo, před již zmiňovaným XINGEM-ATREEM, který se paní rozhodčí líbil více. Na třetím místě se umístil mladičký PRINC ROYAL of Iveko Dog, čtvrtý a pátý skončili kluci ALFRÉD z Ivafre spolu s X-FILES AGENT MARTELL Saffron Sherhy. Opět byla soutěž vyvážená a záleželo jen na vkusu paní rozhodčí a na tom, jak se jí který pejsek líbi více nebo méně.
Ríčkova sestřička Rézinka ve třídě mladých holek, paní rozhodčí neoslnila, a tak skončila tentokrát pouze jako výborná, bez pořadí. Zato naše nová psí kamarádka, z holčičího dorostu, BARBARA z Jižní růže dostala velmi nadějnou 1 a v odpolední soutěži, mezi ostatními dorostenci všech zúčastněných plemen, skončila na překrásném druhém místě, což je její zatím největší výstavní úspěch. Doufáme, že jistě ne poslední. Ríčkovy se totiž moc líbí a tak jí moc fandí, a my samozřejmě též. Po skončení výstavy jsme se vydaly k domovu, všichni patřičně unaveni a celou cestu si sdělovaly dnešní dojmy, a spřádaly nové plány na výstavy další. Takže pa, a na shledanou na nějaké výstavě příště.

mladí psio první místo Ricco bojoval s Xing-AtreemRičínekRičínek na stole prohlížen paní rozhodčípořadí mladých psůBarbara

5.5.2009 PRVNÍ MÁJOVÁ NEDĚLE NÁS PŘIVÍTALA PROSLUNĚNÝM RÁNEM, A KDE JINDE, NEŽ - NA MEZINÁRODNÍ VÝSTAVĚ PSŮ V PRAZE-LETŇANECH. Přijely jsme brzy ráno, abychom se rozkoukaly, okoukly co mají nového ve stáncích a daly se do česání a přípravy, protože jsme šli do kruhu hned po zahájení výstavy. Tentokrát nás posuzovala paní Zdena Krsková a jestli mohu posoudit, šlo jí to od ruky. První nastoupili dorostenci a vzápětí mladí psi. Ríček nastoupil do kruhu jako třetí, z celkového počtu 4 mladých psů. Tato třída je již velmi dlouho výborně zastoupená a tak po delší chvilce rozvažování pani Krskové, na prvním místě, s titulem CAJC, uspěl pejsek Martinky Smetanové - SAFFRON SHERHY X-FILES AGENT MARTELL, druhý byl Ričínek V2 -RICCO z KRAJE MLH a na třetím místě V3 se umístil nejstarší ze všech Alfréd z Ivafre, před čtvrtým, výborným, klukem Lucky Boyem.
Ríčkovi dala ,"na frak" jeho sestřička - RÉZY z KRAJE MLH, která získala na této výstavě poprvé V1-CAJC a udělala velkou radost nejen své ,,rodině,, ale i Ríčkovi s paničkou. Po nákupech ,,nezbytných věcí,,, popovídání s přáteli, známými i neznámými, jsme se vydaly k domovu, zas o něco spokojenější než ráno. Nashledanou na další výstavě.


28.4.2009 Uplynulou neděli jsme strávili na mezinárodní výstavě v Českých Budějovicích. Posuzovala paní Zdena Jílková a Ričín s Rézy dopadli následovně: Ricco z Kraje mlh Výborný 3 ze šesti psů v mladých! Rézy Výborná 4 z osmi přihlášených mladých fen!


15.4.2009 Po delší výstavní pauze jsme se vydali na hned dvě výstavy v jeden víkend:-) 11.4. se konala Krajská Pojizerská výstava psů v Mladé Boleslavi, kde posuzovala Ing.Alena Košťálová a náš Ričínek se jí moc líbil! Odnesl si známku Výborná 1, Vítěz třídy mladých:-))))) Rézynka skončila Výborná 3.

Druhý den jsme se vydali do Prahy, kde se konala Klubová výstava Shih - Tzu klubu ČR, kterou posuzoval pan Robert Kubeš. Celá výstava se konala ve Velikonočním duchu a tak máme i nové fotky Ričína. Ten ve třídě mladých v konkurenci 5 psů skončil na krásném 3.místě se známkou výborná:-)


Rézy

Naše další odchovy slavili také úspěch - ve třídě mladých si Výbornou odnesly obě Ričínovy sestry - Rebeca a Rézy, která má také nové internetové stránky - ch.st. z Kekulova! Ve třídě štěňátek se předvedlo několik Kubíkových potomků, všichni si odnesli Velmi nadějnou a nejkrásnější mezi pejsky byl FRANCO ze Sluneční pláně:-)

29.3.2009 V chovatelské stanici ,,ze Sluneční pláně,, mají krásná štěňátka po našich předcích!!!!! Na prodej jsou ještě dva pejsci a fenečka! Více v sekci ŠTĚŇATA:-)

26.3.2008 Krásný článek o plemeni Shih Tzu, jehož autorem je paní Lea Smrčková, vyšel dnes v časopise Svět psů č.4/2009. Je tam  i krátký rozhovor s mojí maličkostí:-)

9.2.2008 Uplynulý víkend jsme strávili na dvou mezinárodních výstavách v Brně

SOBOTA
Ricco z Kraje mlh - Výborná (tř.mladých psů - 10)
Rézy z Kraje mlh - Výborná 4 (tř.mladých fen - 6)


NEDĚLE
Ricco z Kraje mlh - Výborná 1, CAJC (tř.mladých psů - 6)


11.1.2008 Zúčastnili jsme se Národní výstavy v Olomouci - oba kluci mi udělali obrovskou radost. Ričínek se pěkně předvedl a získal ve třídě mladých známku Výborná a ze čtyř pejsků skončil na krásném druhém místě! Kubík skončil v šampionech na druhém místě za psem Samem, který později získal i BOB:-) Náš odchov Réžy byla také moc šikovná a stejně jako bráška byla na krásném druhém místě se známkou výborná ve třídě mladých ze čtyř fen!

Ricco z Kraje mlh - Výborná 2 (tř.mladých psů - 4)
Ch.Man in Black Bohemia Acro - Výborná 2, res.CAC (tř.vítězů - 2)
Rézy z Kraje mlh - Výborná 2 (tř.mladých fen - 4)



1.1.2008 Šťastný nový rok 2009 !!!

18.12.2008 Pracuje se na sekci naši psi :-)

12.12.2008 Spuštěny tyto stránky


 




 

TOPlist